19 C 194/2022-32 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 12 630 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nezaplacené ceny objednaného pohřbu. 2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 13. 6. 2022 č. j. 19 C 194/2022-19 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Soud tedy na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl k závěru, že si žalovaný objednal u žalobkyně pohřeb paní [jméno] [příjmení], jehož celková cena za poskytnuté pohřební služby (resp. výše odměny žalobkyně) představovala částku 28 630 Kč. Následně žalovaný zaplatil zálohu ve výši 16 000 Kč, a po uskutečnění pohřbu byla žalobkyní žalovanému dne 11. 9. 2020 vystavena faktura na částku 12 630 Kč, splatná dne 25. 9. 2020. Tuto částku však žalovaný do dne vyhlášení rozsudku (patrně) nezaplatil, přestože byl k zaplacení žalobkyní opakovaně vyzýván. 4. Z právního hlediska je možno konstatovat, že žalobkyně, jež poskytuje pohřební služby ve smyslu ustanovení § 6 a násl. zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, uzavřela se žalovaným nepojmenovanou smlouvu (§ 1746 odst. 2 občanského zákoníku), podle které se žalovanému zavázala poskytnout jím objednané služby, a žalovaný se zavázal za tyto služby zaplatit ujednanou cenu (odměnu). 5. Je tak zjevné, že na základě této inominátní smlouvy (o objednávce zboží a služeb spojených s pohřbem) vznikl žalovanému dluh ve výši 12 630 Kč. S jeho úhradou je nadto žalovaný ode dne 26. 9. 2020 v prodlení, pročež žalobkyni náleží v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, jež žalovaný – přestože k tomu měl reálnou možnost – nikterak nezpochybnil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 7 970 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši 12 630 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a konečně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 790 Kč ve výši 1 210 Kč Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 970 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo].