19 C 234/2022-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se svého nároku po žalované dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastnicemi řízení dne [datum] s počátkem pojištění téhož dne; ve smlouvě bylo ujednáno roční pojistné ve výši 7 976 Kč, placené pololetně. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně neuhradila pojistné za období od [datum] do [datum]. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 11. 8. 2022 č. j. 19 C 234/2022-16 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny, byť toliko fikcí, zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 3. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, resp.„ Sdružené pojištění vozidla“, a to vozidla [registrační značka], tovární značky Škoda, typ [jméno]. Povinností žalované bylo plnit řádně pojistné, žalovaná však předepsané pojistné neuhradila a tato skutečnost měla za následek zánik pojistného ke dni [datum]; dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 2 415 Kč však žalovaná neuhradila, a neučinila tak ani posléze na základě dvou upomínek. Za odeslání (první) upomínky přitom vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované rovněž ujednaný poplatek ve výši 200 Kč. 5. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvou, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalované bylo hradit ujednané pojistné. Jelikož si žalovaná tuto povinnost nesplnila, došlo v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. k zániku daného právního vztahu, pojistiteli nicméně náleží alikvotní část pojistného podle ustanovení § 13 odst. 2 téhož zákona. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 7. Prvním výrokem proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 615 Kč, představující součet dlužného pojistného a paušálních nákladů na upomínání žalované, a současně zákonný úrok z prodlení z částky představující dlužné pojistné. 8. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů.