20 C 87/2023-31 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne [datum] domáhala uhrazení žalované částky spolu s výše uvedeným příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru, kdy žalovanému byl na základě této smlouvy poskytnut úvěr až do výše 100 000 Kč. Úvěr byl žalovaným plně vyčerpán. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr společně s úrokem ve výši 9 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 805 Kč, vždy k 20. dni v měsíci. Pro případ prodlení byla dále sjednána úroková sazba ve výši smluvního úroku zvýšeného o 10 % (tedy 19%). Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, došlo proto k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Ke dni podání žaloby se pohledávka žalobkyně skládá z jistiny ve výši 55 405,65 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků za období od [datum] do [datum] ve výši 9 % z jistiny v celkové výši 5 120,69 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 19 % z jistiny v celkové výši 1 001,38 Kč, poplatků v celkové výši 2 017,18 Kč, skládající se z nákladů spojených s dlužností za období od [datum] do [datum] (300 Kč za každých 10 dní) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 600 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k prvnímu jednání soudu ve věci se bez jakékoli omluvy nedostavil, ačkoliv byl k němu řádně a včas předvolána (předvolání k jednání i žaloba mu byly doručeny skrze fikci doručení dle ustanovení § 49 o.s.ř.), a to i přesto, že byl zároveň v tomto předvolání poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání, pakliže se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví. 3. Žalobkyně při jednání navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Protože byly naplněny podmínky ustanovení § 153b odst. 1 o.s.ř., považuje soud tvrzení žalobkyně za nesporná, a má tak za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný porušil své povinnosti plynoucí z uvedené dohody, když dlužnou částku sjednaným způsobem včas nesplatil. V současné době dluží na jistině částku, kterou uváděla žalobkyně v žalobě společně s poplatky, úrokem a úrokem z prodlení. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost celou žalovanou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně smluvního úroku, sjednaných poplatků a zákonných úroků z prodlení, na které má žalobkyně coby věřitel dle § 1970 občanského zákoníku, nárok. Soud přitom přezkoumal, že výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení nepřesahuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 442 Kč, kterou žalobkyně požadovala. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 542 Kč a náhrady tří režijních paušálů za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.