3 C 49/2020-171 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, která byla doručena soudu dne [datum], domáhala určení, že žalovaný není otcem [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] z matky [celé jméno žalobkyně], narozené [datum]. Žalobkyně a) neměla od roku [rok] intimní vztah se žalovaným a [celé jméno žalobkyně] vyrůstala v dětství s panem [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], který dne [datum] zemřel. V rodném listě je zapsán jako otec žalovaný, přestože se po delší dobu se žalobkyní a) intimně nestýkal. Naopak žalobkyně a) se intimně stýkala s [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně a) zároveň podala návrh na prominutí zmeškání lhůty, neboť je v zájmu dcery, [celé jméno žalobkyně], aby [jméno] [celé jméno žalovaného] byl určen jako biologický otec, zejména s ohledem na projednávané dědictví po biologickém otci, a to notářkou v [obec] [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. 2. Návrh na prominutí zmeškání lhůty byl nejprve zdejším soudem zamítnut. K odvolání žalobkyně a) bylo usnesení zdejšího soudu zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. 3. Soud následně přibral podle § 7 zákona č. 292/2013 Sb., jako účastníka řízení [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], s tím, že soud ji uvedl na straně žalující jako žalobkyni b). 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo prominuto zmeškání lhůty na popření otcovství, a to v souladu s § 789 a § 792 obč. zák. 5. Zdejší soud ve věci již jednou rozhodl rozsudkem, a to dne [datum], který byl k odvolání žalobkyně a) Krajským soudem v Plzni zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Krajský soud ve zrušujícím usnesení uvedl, že soud I. stupně řádně nezjistil skutkový stav věci, žalovaného mohl nechat na jeho náklady předvést ke znalci, nebo mu uložit pořádkovou pokutu; jde o chování žalovaného, který se bez omluvy odmítl dostavit ke znalci z oboru genetika k provedení znaleckého posudku. Skutečnost, zda žalovaný je, nebo není otcem žalobkyně b), musí být v řízení postavena na jisto na podkladně relevantních důkazů. Za ty odvolací soud pokládá znalecký posudek z oboru genetika, výslech žalobkyně a) a žalovaného, jakož i dalších účastníky navržených svědků. 6. Soud má za prokázané z rodného listu žalobkyně b), že v rodném listě je jako otec uveden žalovaný a jako matka žalobkyně a). Žalobkyně b) se narodila dne [datum]. 7. Z oddacího listu má soud za prokázané, že manželství mezi žalobkyní a) a žalovaným bylo uzavřeno dne [datum]. Toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 8. Znaleckým posudkem vypracovaným [titul] [jméno] [příjmení], [titul], je jednoznačně vyloučeno, že žalovaný je biologický otec žalobkyně b) narozené ze žalobkyně a). 9. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při jednání, které se konalo dne [datum] a uvedl, že není otcem žalobkyně b), neboť se přestal se žalobkyní a) intimně stýkat někdy v roce [rok] a je mu známo, že otcem žalobkyně b) je jeho zesnulý bratr [jméno] [celé jméno žalovaného]. Vyslovil domněnku, že řízení bylo vyvoláno kvůli dědictví po zemřelém bratrovi 10. Na základě výslechů účastníků (žalobkyně b) a žalovaného) má soud za prokázané, že žalobkyně b) žila od narození do svých cca 13 let s panem [jméno] [celé jméno žalovaného] ve společné domácnosti. [jméno] [celé jméno žalovaného] je bratrem žalovaného. V roce 2016 se vrátil žalovaný k žalobkyni a) a [jméno] [celé jméno žalovaného] opustil domácnost žalobkyně a). Žalobkyně b) za [jméno] [celé jméno žalovaného] občasně jezdila. Z účastnických výpovědí má soud dále za prokázané, že ani jeden z účastníků, tj. žalobkyně a), žalobkyně b) a žalovaný se nepokusili o zapsání skutečného otce do rodného listu žalobkyně b). Jak vyplynulo z výpovědi žalobkyně b) impulsem pro podání žaloby byla skutečnost, že [jméno] [celé jméno žalovaného] v roce [rok] zemřel a žalobkyně b) může mít nárok na dědictví, jakožto dcera [jméno] [celé jméno žalovaného]. 11. Podle § 785 odst. 1 obč. zák. manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá. 12. Podle § 786 odst. 1 obč. zák. narodí-li se dítě mezi stošedesátým dnem od uzavření manželství a třístým dnem po jeho zániku nebo prohlášení za neplatné, lze otcovství popřít s výjimkou uvedenou v ustanovení § 777, jen je-li vyloučeno, aby manžel matky byl otcem dítěte. 13. Podle § 789 obč. zák. matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Ustanovení o popření otcovství manželem platí obdobně. 14. S ohledem na jednoznačný závěr znaleckého posudku, tvrzení žalobkyně a) a výslechu žalovaného soud dospěl k závěru, že není nutné ve věci vyslýchat žalobkyni a), která se k jednání, které se konalo dne [datum], ke kterému byla předvolána jako účastník řízení s tím, že ve věci bude vyslechnuta, nedostavila. Soud ani z téhož důvodu neprováděl výslechy označených svědkyň, když znalecký posudek jednoznačně určil, že žalovaný nemůže být biologickým otcem žalobkyně b) a navíc žalobkyně a) na těchto výsleších – po vypracování znaleckého posudku - ani netrvala. Soud má za to, že provedeným dokazováním zcela naplnil i vyšetřující zásadu, když žalobkyně a) by pouze potvrdila tvrzení uvedená v žalobě a svědkyně by se vyjádřily ke společnému žití žalobkyně a) a [jméno] [celé jméno žalovaného]. 15. S ohledem na shora cit. zákonná ustanovení a po zhodnocení důkazů provedených v tomto řízení soud dospěl k závěru, že návrh na popření otcovství byl podán důvodně, a to po té co zmeškání lhůty k podání návrhu bylo pravomocně prominuto a zároveň z důkazů provedených v tomto řízení, zejména ze znaleckého posudku vyplynulo, že žalovaný není otcem žalobkyně b), což potvrdila i výpověď žalovaného. Těmito důkazy posouzenými ve vzájemném kontextu byla vyvrácena domněnka otcovství svědčící formálně pro žalovaného. Soud dospěl k závěru, že v daném případě je vyloučeno, aby otcem zletilé žalobkyně b) byl matrikový otec – žalovaný, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 143 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. 17. Žalovaný nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Naopak je to žalobkyně a), která porušila povinnost věrnosti. Podle § 18 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění do [datum], jsou manželé povinni si být věrni. Byla to žalobkyně a), která porušila (v roce [rok]) tuto povinnost. Měla pohlavní styk s bratrem žalovaného a z tohoto pohlavního styku se narodila žalobkyně b). Je to žalovaný, který by měl nárok na náhradu nákladů řízení, nicméně žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval, proto bylo výrokem II. tohoto rozsudku stanoveno, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradě nákladů řízení. 18. Soud dále rozhodoval o nákladech státu podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení stát má podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. 19. Soud vyšel z komentářové literatury – SVOBODA, Karel. Občanský soudní řád: komentář. 3. vydání. V [obec]: C.H. Beck, 2021. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -828-3, str. 711:„ …výsledek řízení znamená, že nákladová povinnost vůči státu se uloží tomu z účastníků, komu vznikne povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníkovi. Pokud úspěšný účastník nezíská náklady řízení jen proto, že se jich vzdal, případně mu nejsou přiznány jakožto neúčelné, nebo mu ani nevznikly, platí přesto náklady státu neúspěšný účastník.“ Tento závěr lze analogicky stáhnout i na řešenou situaci, kdy žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni a), které mu však nevznikly. S ohledem na povinnost žalobkyně a) hradit náklady řízení (přestože žalovanému žádné nevznikly) soud dovozuje, že je povinna uhradit náklady státu, které odpovídají znalečnému ve výši 15 801,84 Kč. Znalečné bylo znalkyni přiznáno pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž znalečné bylo proplaceno z prostředků státu. 20. Soud pro úplnost uvádí, že zvažoval, zda povinnost nahradit náklady státu neuložit i žalobkyni b), nicméně soud vycházel z toho, že žaloba byla podána žalobkyní a), přičemž žalobkyni b) do řízení přijal až soud, a to na základě usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a označil ji jako stranu žalující. Žalobkyně b) mohla soudem být označena i jako strana žalovaná; šlo v zásadě pouze o označení, kam ji program soudu (ISAS) napíše. 21. Soud výrok o nákladech státu považuje za spravedlivý i