5 C 129/2022-19 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení dlužného jízdného při přepravě osob v MHD dne [datum] v 7:34 hodin na tramvajové lince 02, když jízdné činí 20 Kč a přirážka k jízdnému v případě, kdy není cestující schopen se prokázat dokladem, činí 1 500 Kč. Nárok dokládá žalobkyně zápisem o provedené přepravní kontrole, hlášení o přepravní kontrole, přepravními podmínkami, výzvou k plnění zasílané žalované. Zároveň navrhuje postup dle §ů 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě od doručení výzvy, která mu byla doručována na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec a číslo] účinně dne [datum], takže stanovená 7 denní lhůta marně prošla 14. 7, 2022 aniž žalovaná postup dle § 115a o. s. ř. odmítla nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Poklud žalobkyně navrhovala přistoupení rodičů žalované jako účastníku řízení. Soud o tomto návrhu nerozhodoval, neboť v době, kdy je doba podána, je žalovaná plnoletá a svéprávná. Skutečnost, že použila prostředek MHD bez doložení zaplaceného jízdného v době nezletilosti, však byla způsobilá ve smyslu § 31 obč. zák., podle něhož každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním, co do povahy přiměřeným rozumové a volné dospělosti nezletilých jeho věku. Žalovaná tak v době, kdy používala prostředky MHD, byla starší 17 let, do dosažení zletilosti jí chybělo pár měsíců a nepochybně cestování prostředky MHD, je zcela běžnou záležitostí vykonávanou nezletilci, kteří jsou k těmto úkonům plně způsobilý, zejména v tom věku, kdy se přibližují věku plné zletilosti. Žalovaná si tedy musela být vědoma toho, že není schopna se prokázat platným jízdním dokladem, ačkoliv prostředky MHD k [datum] použila a přepravním kontrolorem byla kontrolována bez doložení zaplaceného jízdného i bez zaplacení přirážky ve zvýhodněném tarifu, pokud by provedla úhradu v určené lhůtě. Výše jízdného a přirážka se řídí přepravními tarify, přičemž přirážku lze podřadit pod ustanovení § 2048 obč. zák. a soud ji přiznává jako smluvní pokutu. Jízdné pak posuzuje podle § 2550 obč. zák., podle něhož se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavázal přepravit cestujícího do místa určení a cestující byl povinen zaplatit jízdné. Žalovaná svoji povinnost nesplnila ani přes to, že byla upomínaná a soud jí proto ukládá tuto povinnost ve výroku rozsudku spolu s výroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši určené prováděcími předpisy. Úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč a tři režijní paušály po 100 Kč dle § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši stanovené advokátním tarifem