5 C 156/2021-32 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba], se domáhá po žalovaném zaplacení částky, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy ze dne [2016] pod [číslo] převodem finančních prostředků ve výši 6 500 Kč. Žalovaný se zavázal touto smlouvou vrátit finanční prostředky a zaplatit další poplatky, tedy částku celkem ve výši 8 182 Kč, která byla splatná [2017]. V průběhu řízení pak žalobce nárokuje k úhradě pouze nesplacenou jistinu ve výši 6 500 Kč, když původně uplatněný nárok označil jako závazek ze smlouvy o úvěru, posléze požaduje částku k úhradě pro bezdůvodné obohacení. Původní nárok byl dokládán smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky žalovanému, upomínkou k zaplacení, smlouvou o úvěru, formulářem pro informace o spotřebitelském úvěru, výpisem účtu o převodu jistiny, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování. K nařízenému jednání se žalobkyně a právní zástupce omluvili, žalovaný se nedostavil, ač byl řádně obeslán. Soud proto jedná na základě písemností žalobkyní předložených a usnesení o připuštění změny žaloby po částečném zpětvzetí, a to částky 2 956 Kč, která byla původně nárokována jako kapitalizovaný úrok. Ze smlouvy o úvěru ze dne [2016] včetně dodatku pro navýšení poskytnutých finančních prostředků na celkovou částku 6 500 Kč se sjednáním dalších plateb žalovaným ve výši 2 500 Kč, se žalovaný zavázal k plnění pro úvěr navýšený na 9 000 Kč dodatkem ze dne [2017] při povinnosti platit poplatky ve výši 1 682 Kč. Z této smlouvy však nevyplývá, v jaké výši byly sjednány úroky, které jsou pojmovým znakem smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 obč. zák. Podle něho, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ze smlouvy ani dodatku pak není zřejmé, co představuje poplatek ve výši 1 682 Kč a smlouva o úvěru se proto pro nedostatečné vyjádření úrokové sazby i nesrozumitelných důvodů stanoveného poplatku jeví neplatnou, takže nárok vznesený žalobkyní s ohledem na částečné zpětvzetí a právní kvalifikaci pro bezdůvodné obohacení, je možné posoudit ve smyslu § 2991 obč. zák. Podle něho ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jestliže žalovaný získal plnění ve výši finančních prostředků 6 500 Kč a tyto finanční prostředky nevrátil, obohatil se na úkor žalobkyně a je povinen toto obohacení vydat a proto mu soud uložil povinnost ve výroku rozsudku s povinností platit úroky z prodlení, které byly za vyznačené období kapitalizované, zatímco kapitalizované smluvní úroky, které nebyly ve smlouvě vyjádřené, žalobkyně omezuje tím, že bere žalobu zpět. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni pro bezdůvodné obohacení částku, kterou od žalobkyně čerpal a nevrátil, ačkoliv závazek byl splatný [2017]. Původní věřitel pak pohledávku postoupil žalobkyni na základě smlouvy ze dne [2019] a k tomuto datu je kapitalizován úrok z prodlení a náleží žalobkyni jako postupníkovi ode dne následujícího od postoupení až do zaplacení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Ty spočívají ve dvou a půl úkonech po 200 Kč, třech režijních paušálech po 100 Kč dle § 14b a 21 % na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dl e § 149 dst. 1 o. s. ř.