5 C 204/2022-37 — Okresní soud v Domažlicích

Úřad práce – [pobočka], se domáhá určení vyživovací povinnosti rodičům zletilé [jméno] [jméno] [příjmení], dříve [celé jméno žalované], narozené [datum], které vyplácí dávku státní sociální podpory – zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně od [datum]. Rodiče pak mají vyživovací povinnost k dětem a nárok na výživné, které vyplácí úřad práce, přechází na stát. Výši výživného ponechává úřad práce na rozhodnutí soudu. Nárok pak dokládá rozhodnutím Úřadu práce Krajské [pobočka] ze dne [datum] o přiznání zaopatřovacího příspěvku opakujícího se, a to ve výši 15 000 Kč od [datum], dále rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], kterým byla nařízena ústavní výchova nad nezletilými dětmi [příjmení], tedy i [celé jméno žalované], nyní [příjmení] bez určení vyživovací povinnosti rodičům, žádostí o zaopatřovací příspěvek opakující se podanou [datum], potvrzením o studiu na gymnáziu J. Š. [název úřadu] v [obec], potvrzením Dětského domova [obec] o pobytu [celé jméno žalované] od [datum] do [datum], protokolem o zahájení správního řízení týkajícího se změny jména, příjmení a bydliště [celé jméno žalované]. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že [název soudu] opakovaně rozhodoval ve věci výchovy a výživy nezletilých dětí [příjmení], a to jednak rozsudkem, který předkládá Úřad práce – [pobočka], kterým byla nařízena ústavní výchova, v té době tří nezletilých dcer, [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení], na dobu 3 let s umístěním do Dětského domova v [obec] u [obec], aniž by byla rodičům určena vyživovací povinnost. V tomto rozhodnutí se konstatuje, že jediným příjmem domácnosti je invalidní důchod otce, když je možné uvažovat i s ošetřovným pro dětský domov. V tomto opatrovnickém spise pak je založen rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jímž je [celé jméno žalované], matka dětí [příjmení] omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let a to i v části rodičovské odpovědnosti. Jmenovaným opatrovníkem se stává [územní celek]. Dále ze spisu [spisová značka] vyplývá, že návrhu pěstounů manželů [příjmení] na svěření dětí [příjmení] do jejich pěstounské péče nebylo vyhověno a zamítavý rozsudek soudu prvého stupně byl odvolacím rozhodnutím [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] potvrzen. Otec [jméno] [jméno] [příjmení] uvedl, že žili společně s manželkou [celé jméno žalované], omezenou ve svéprávnosti a jeho matkou [jméno] [celé jméno žalované], důchodkyní, v jedné domácnosti a byli podle toho také posuzováni z hlediska nároku na sociální dávky. Matka [jméno] [celé jméno žalované] měla důchod 14 000 Kč, ale [datum] zemřela. Jediným příjmem v domácnosti rodičů [jméno] [jméno] [příjmení] je invalidní důchod otce ve výši 14 545 Kč (v této výši od září 2022), když otec a matka [jméno] [jméno] [příjmení] bydlí v domě, který otec z jedné třetiny vlastní. Ostatní dva spoluvlastníci mají své bydlení. [příjmení] by si představovali určitý příjem ve formě nájemného ale vzhledem k tomu, že jediným příjmem domácnosti rodičů je otcův invalidní důchod, neplatí otec spoluvlastníkům za bydlení v celém domě nic. Rovněž tak nebylo stanoveno ošetřovné pro zbývající dvě dcery v Dětském domově v [obec]. Jediným výdajem, který otec platí, jsou zálohy za elektřinu, když za roční období provedené k datu [datum] ve výši přes 5 000 Kč skončilo nedoplatkem 800 Kč. Otec [jméno] [jméno] [příjmení] pak požádal o změnu opatrovnictví manželky, když návrhu bylo vyhověno, ale rozhodnutí dosud není pravomocné. Měl by poté, co bude vykonávat funkci opatrovníka a s ohledem na možnosti sociálních dávek vyřizovat jak invalidní důchod pro nesvéprávnou manželku, tak i případné sociální dávky či příspěvky na bydlení. Sám pak nepopírá právní nárok z hlediska vyživovací povinnosti vůči dětem, ovšem s ohledem na morální stránku věci, kdy dcera [jméno] [jméno] [příjmení] rodiče zcela zavrhla a odstěhovala se k manželům [příjmení], které oslovuje maminko, tatínku a k vlastním rodičům se nezná, považuje určení výživného za nemorální. Podle § 910 obč. zák. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle § 50u zákona č. 359/99 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odstavec 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek dle § 50b, podá krajská pobočka úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve, a nebo neexistuje-li soudem schválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci. Pro určení rozsahu výživného rodičů vůči zletilé [jméno] [jméno] [příjmení], soud rozhodne podle odůvodněných potřeb oprávněného a jeho majetkových poměrů, jakož i schopností, možností a majetkových poměrů povinného. Zároveň je z rozhodnutí úřadu práce krajské [pobočka] zjevné, že dospělé [celé jméno žalované], nyní [jméno] [jméno] [příjmení], je přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15 000 Kč a to od [datum]. Proto právo na výživné, které by mohla zletilá dcera po rodičích uplatňovat s ohledem na to, že studuje, jak rovněž bylo doloženo, přechází na Českou republiku. Spornou však je otázka výše výživného, kdy je třeba přihlížet k tomu, že matka, která je nesvéprávná, nemá žádný příjem a je zcela odkázaná na příjem manžela, otce zletilé poživatelky příspěvku. Pokud jde o možnosti a schopnosti odvozují se na straně matky z možných příjmů, kterých nemůže dosahovat vzhledem k nesvéprávnosti, a byť je vedena na úřadu práce, je zřejmé, že pro nesvéprávnost je pro ni jakékoliv pracovní zařazení, či možnost výdělku, velmi obtížné. Zatím není ani poživatelkou invalidního důchodu a je odkázaná na příjem manžela, který činí cca 14 500 K, z čehož hradí náklady elektřiny ve výši 440 Kč měsíčně s vyčísleným doplatkem přes 800 Kč. Jestliže se o 14 000 Kč dělí 2 fyzické osoby, neboť manžel má k manželce vyživovací povinnost ve smyslu § 697 obč. zák., kdy vyživovací povinnost mezi manželi předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů, pak je nutné uzavřít, že po smrti [jméno] [celé jméno žalované], jsou oba rodiče zletilé poživatelky příspěvku odkázáni pouze na invalidní důchod [celé jméno žalovaného], když ani neplní vyživovací povinnost k dalším dvěma dcerám v ústavní péči. Podle sdělení [celé jméno žalovaného], jim ošetřovné určeno nebylo a soud na sociálních poměrech této rodiny shledává okolnosti, pro které nelze výživné určit. Proto byl návrh zamítnut. O nákladech řízení platí ustanovení § 23 z. ř. s .