5 C 208/2022-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 17 296 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 296 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %. 2. V žalobě uvedl, že žalovanému byla na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytnuta částka 15 000 Kč, když smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], a popsal mechanismus uzavření smlouvy. Zároveň doložil, že žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč dne [datum]. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců a žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, dále poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč a poplatku ve výši 99 Kč měsíčně za odložení aktuální splátky o měsíc. Pokud jde o úrok, ten se vynáší pevnou částkou v rámci druhé až osmé splátky ve výši 735 Kč, a dále úrok, pokud se jedná o první a devátou až dvacátou čtvrtou splátkou se nevynáší. Výše úroků a povinnost je hradit plyne ze splátkového kalendáře. 3. Žalovaný zaplatil celkem 6 195 Kč, naposledy dne [datum]. 4. Dále žalobce v žalobě vyčíslil jednotlivé dlužné částky, ze kterých se skládá částka, která je předmětem žaloby. Jedná se o smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč, dále náklady na vymáhání v celkové výši 860 Kč a způsob výpočtu těchto nákladů, dále za výzvu před zesplatněním úvěru 130 Kč a za zesplatnění úvěru dalších 130 Kč a jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z nesplacené jistiny a úroků. 5. Žalobce k žalobě doložil následující listiny: předsmluvní informace, úvěrovou smlouvu, výzvu před zesplatněním včetně podacího archu, výzvu ke splacení celého úvěru včetně podacího archu, předžalobní výzvu včetně podacího archu, dále výpis z účtu žalovaného, doklad o poskytnutí částky 15 000 Kč žalovanému, splátkový kalendář a sazebník poplatků. Zároveň žalobce navrhl postup dle § 115a o. s. ř. 6. Podle tohoto ustanovení není třeba k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy k vyjádření, když výzva mu byla doručena na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec a číslo] s účinky doručení [datum], takže stanovená 7 denní lhůta marně uplynula [datum], aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. 7. Soud proto vychází z písemností předložených žalobcem z nich je zřejmé, že žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu, výše úvěru byla sjednána na 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 495 Kč, roční úroková sazba činila 49,10 %. Dále ve smlouvě sjednal poplatek za korunový odklad 1 485 Kč a poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka 99 Kč měsíčně. Ve smlouvě byla sjednána rovněž povinnost žalovaného zaplatit účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. 8. Z výpisu bankovního účtu žalovaného pak vyplývá, že žalovaný zaplatil jednu splátku ve výši 1 418 Kč a tři splátky po 1 459 Kč, částku 400 Kč pak žalovaný uhradil podle bankovního účtu z celkové částky účelně vynaložených nákladů 860 Kč Celkem tedy žalovaný zaplatil částku 6 195 Kč. 9. Úvěrovou smlouvu, kterou účastníci uzavřeli, soud pokládá za absolutně neplatnou, a to hned z několika důvodů: především ze žaloby ani z poskytnutých dokladů není zřejmé, jakým způsobem žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Úvěruschopnost je poskytovatel úvěru povinen zkoumat podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Úvěr může být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Navíc soud poukazuje na rozsudek Soudního dvora EU – C – [číslo] podle kterého jsou vnitrostátní soudy povinny zkoumat posuzování úvěruschopnosti spotřebitele z úřední povinnosti včetně vyvození důsledků z porušení této povinnosti. 10. To však není jediným důvodem pro to, že je nutno smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky pokládat za absolutně neplatnou. Dalším důvodem je skutečnost, že podmínky smlouvy jsou nepřiměřené, jak pokud se jedná o výši úroků, která přesahuje více než dvojnásobně nejvyšší úroky v době uzavření smlouvy v místě sídla dlužníka, což je soudu známo z jeho činnosti. Tyto úroky peněžních ústavů nebyly vyšší než 21 % ročně. Dalším důvodem je skutečnost, že ve smlouvě je sjednáno několik plateb jako plateb měsíčních, aniž by žalobce poskytl jakýkoliv důkaz o tom, že tyto platby byly mezi účastníky sjednány. Jestliže dlužník, respektive klient, vyplňuje na internetových stránkách formulář – požadované údaje, pak tento formulář žalobce nepředkládá a není možno tedy ověřit, zda vůbec žalovaný tyto měsíční platby se žalobcem sjednal. Dále žalobce ničím nedokládá, zda a jakým způsobem byla poskytnuta doplňková služba bezpečná splátka, kde je poplatek účtován ve výši 99 Kč měsíčně. 11. Podle § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě nejenže úrok sjednaný ve smlouvě převyšuje více než dvojnásobně úrok poskytovaný peněžními ústavy v dané době v místě sídla dlužníka, ale navíc jsou ve smlouvě sjednány mimo tento úrok další platby, které ani žalobce nedokládá. Konečně ve smlouvě je sjednána nejen jednorázová smluvní pokuta v souvislosti se zpožděním se zaplacením jednotlivé splátky, ale dále i další jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % z nesplacené jistiny a úroků. 12. Soud proto vztah mezi účastníky posoudil jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 obč. zák. Podle tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalobce prokázal, že žalovanému poskytl částku 15 000 Kč, z té žalovaný zaplatil pouze 6 195 Kč, soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit rozdíl mezi oběma částkami, tj. částku 8 805 Kč. Žalobě soud vyhověl, i pokud jde o úrok z prodlení od doby, kdy se žalovaný do prodlení dostal, což bylo v souvislosti s nezaplacením splátky, která byla splatná dne [datum]. Pokud jde o úrok z prodlení, soud postupoval podle § 1968 a násl. obč. zák. a vl. nař. 351/2013 Sb., když výše úroku z prodlení ke [datum] činila 8,5 % ročně. Ve zbytku pak soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl. 13. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud postupoval podle § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl úspěch pouze z 50 % a ve stejné míře byl v řízení neúspěšný.