5 C 211/2022-25 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 10 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 818,58 Kč. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba] Finance, poskytl žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč dne [datum], když tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit spolu s příslušenstvím do [datum]. V žalobě popsal mechanismus uzavírání smlouvy mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce a výpisy z účtu doložil, že žalovanému byla poskytnuta částka 16 000 Kč ve dvou splátkách, a to dne [datum] částka 12 000 Kč a [datum] částka 4 000 Kč. K výzvě soudu doplnil, že z celkové částky 16 000 Kč uhradil žalobce částku 5 488 Kč. 3. Žalobce doložil (kromě dokladů o poskytnutí částky celkem 16 000 Kč právním předchůdcem žalobce žalovanému) kopii smlouvy o úvěru ze dne [datum] včetně obchodních podmínek, smlouvu o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávek, výzvu žalobce ze dne [datum] k zaplacení částky celkem 13 671,26 Kč, dále oznámení o tom, že věc byla postoupena k soudnímu vymáhání ze dne [datum] a předžalobní výzvu zástupce žalobce ze dne [datum]. Zároveň dal žalobce souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. 4. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě od doručení výzvy, která mu byla účinně doručena na adresu [adresa žalovaného], takže stanovená 7 denní lhůta marně prošla [datum] žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. 5. Soud proto vychází z písemností předložených žalobcem. Smlouvu o úvěru [číslo] soud pokládá za absolutně neplatnou, a to hned z několika důvodů. Především smlouva o úvěru musí být vždy úplatná, ve smlouvě však není sjednán žádný úrok. Smlouvu by tak bylo možno pokládat za smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. obč. zák. a i tato smlouva, pokud je uzavírána mezi poskytovatelem úvěru a fyzickou osobou je smlouvou spotřebitelskou. Absolutní neplatnost i této smlouvy soud vyvozuje z toho, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, ač je k tomu podle § 86 odst. 1 zákona [číslo] povinen. Na žalovaného je vedeno několik exekucí u zdejšího soudu, a to již od roku 2009, když exekuce pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] jsou dosud v běhu. Přitom z výše cit. ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je zřejmé, že úvěruschopnost je poskytovatel úvěru povinen zkoumat na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Úvěr může být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Navíc soud poukazuje na rozsudek Soudního dvora EU – C - 679/18, podle kterého jsou vnitrostátní soudy povinny zkoumat posuzování úvěruschopnosti spotřebitele z úřední povinnosti, a to včetně vyvození důsledků z porušení této povinnosti. 6. Soud proto posoudil vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 obč. zák. Podle tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, je povinen ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce částku 16 000 Kč, v doplnění žaloby uvedl, že z této částky žalovaný zaplatil 5 488 Kč. Je proto povinen zaplatit rozdíl mezi oběma částkami, tedy částku 10 512 Kč a soud žalobě vyhověl, i pokud jde o zákonný úrok z prodlení i kapitalizovaný úrok z prodlení a ohledně nároků spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. 7. Žalobu pak soud zamítl, pokud jde o smluvní pokutu ve výši 1 818,58 Kč, a to právě z důvodu neplatnosti uzavřené smlouvy. 8. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalobce měl úspěch z 85 %, neúspěch z 15 %, žalovaný je proto povinen zaplatit 70 % z uplatněných nákladů řízení, a to za soudní poplatek 1 000 Kč, za 3 úkony po 300 Kč a 3 x 100 Kč paušál, 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. 225 Kč, tj. 1 716,40 Kč.