5 C 35/2022-31 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích domáhá po žalované zaplacení televizních poplatků za dobu od listopadu 2018 do konce roku 2020 po 135 Kč měsíčně na základě přihlášky poplatníka televizních poplatků a výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků s dokladem o doručování upomínky na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec], [ulice a číslo] do vlastních rukou, když žalovaná upomínku [datum] na této adrese převzala do vlastních rukou. Řízení bylo zahájeno žalobou došlou soudu [datum], když z insolvenčního řízení žalované, vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] sděluje insolvenční správce dopisem ze dne [datum], že žalovaná má novou adresu, kterou oznámila a to [ulice a číslo], [obec]. Na tuto adresu soud zaslal žalované výzvu ve smyslu § 115a o. s. ř. s ohledem na tento procesní postup bylo žalované doručeno na tuto adresu fikcí s účinky doručení [datum]. Podle § 115a o. s. ř. není třeba ve věci nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která marně uplynula [datum], aniž žalovaná postup podle § 115a o. s. ř. odmítla, nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. Dále je také zřejmé, že žalovaná o dluhu pro neuhrazené koncesionářské poplatky věděla na základě upomínky, která ji byla doručena do vlastních rukou v březnu 2021, tedy před tím, než byla podána žaloba. Ustanovení § 109a odst. 1 insolvenčního zákona a § 140 c) insolvenčního zákona nebrání rozhodnutí o žalobním nároku, neboť se jedná o pohledávku žalobkyně vzniklou v roce 2018, tj. v následujícím období po zahájení insolvenčního řízení, tedy v době kdy uplynula lhůta pro podávání přihlášek v insolvenčním řízení. Nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 3 zák. č. 348/2005 Sb., neboť je zřejmé, že žalovaná je evidovaná jako poplatník televizních poplatků, které je povinna platit ve smyslu citovaného ustanovení a žalovaná tuto povinnost neplnila za dobu od listopadu 2018 až do konce roku 2020 a proto ji soud uložil tuto povinnost ve výroku rozsudku spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši určené prováděcími předpisy. Úspěšná žalobkyně pak má právo na náhradu nákladů řízení a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč a právní zastoupení advokátem. Tyto náklady spočívají ve dvou úkonech po 200 Kč, dvou režijních paušálech po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhrada nákladů je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s. ř.