Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · § 140 · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 140 insolvenčního zákona upravuje, jaké důsledky má rozhodnutí o úpadku pro nakládání s majetkem dlužníka a za jakých podmínek je možné započíst vzájemné pohledávky mezi dlužníkem a věřitelem.
§ 140 Účinky rozhodnutí o úpadku
(1) I po rozhodnutí o úpadku trvají účinky spojené s předběžným opatřením nařízeným insolvenčním soudem; insolvenční soud však může i bez návrhu změnit své rozhodnutí o předběžném opatření. V rozsahu, ve kterém není dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto právo rozhodnutím o úpadku na insolvenčního správce.
(2) Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v případě jistoty při nájmu bytu podle § 2254 občanského zákoníku je přípustné i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny do schválení oddlužení.
(3) Započtení podle odstavce 2 není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel
a) se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo
b) získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo
c) v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo
d) dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.
(4) Započtení podle odstavce 2 není rovněž přípustné v případech stanovených dále tímto zákonem nebo předběžným opatřením insolvenčního soudu.
Paragraf 140 insolvenčního zákona upravuje, jaké důsledky má rozhodnutí o úpadku pro nakládání s majetkem dlužníka a za jakých podmínek je možné započíst vzájemné pohledávky mezi dlužníkem a věřitelem.
Co to znamená v praxi
Po rozhodnutí o úpadku přechází právo nakládat s majetkovou podstatou dlužníka na insolvenčního správce, pokud dlužník toto právo nemá.
Započtení vzájemných pohledávek mezi dlužníkem a věřitelem je obecně možné, pokud podmínky pro započtení nastaly před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku.
Výjimkou je jistota při nájmu bytu, kde je započtení možné, i když podmínky nastaly až do schválení oddlužení.
Započtení není přípustné, pokud věřitel svou pohledávku nepřihlásil, získal ji neúčinným právním úkonem, věděl o úpadku dlužníka při nabytí pohledávky, nebo pokud dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka, která převyšuje jeho započitatelnou pohledávku.
Na co si dát pozor
Insolvenční soud může i bez návrhu změnit své rozhodnutí o předběžném opatření, které trvá i po rozhodnutí o úpadku.
Existují další případy, kdy započtení není přípustné, a to buď podle jiných ustanovení insolvenčního zákona, nebo na základě předběžného opatření insolvenčního soudu.