7 C 249/2022-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne 8.8.2022, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2466,88 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společnost [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 25.8.2020. Na základě této smlouvy se do dispozice žalovaného dostala částka, kterou se měl žalovaný zavázat navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek v krátké lhůtě splatnosti 19.9. 2020. Žalovaný si neměl řádně a včas své povinnosti plnit. 3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne 18.3. 2021. Nedílnou součástí postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl o postoupení pohledávky žalovaného a vyznal ho k dobrovolné úhradě. 4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. 5. Mezi právním předchůdcem žalobce podnikatelem, subjektem disponujícím s pohledávkami a žalovaným spotřebitelem, byla dne 25.8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 1300 Kč. Žalovaný byl povinen navrátit zpět částku ve výši 2502 Kč i s poplatkem bez slevy, 40 % úrok a to v krátké době splatnosti do 19.9. 2020. Repo sazba úvěru byla stanovena na částku 9936,40 % ročně. Předmětná smlouva byla vymezena podrobnými podmínkami. S ohledem na charakter smluvních subjektů, způsob vymezení práv a povinností, která jsou nedostatečně vymezena, jsou neurčitá, nesrozumitelná. Je zcela nesrozumitelné jakou funkci plnil v dané smlouvě předmětný poplatek, zda sankční nebo se jednalo o další úrok. Výše úroku 40 % ročně je i nepřiměřeně vysoká a odporuje zcela dobrým mravům. Pokud se jedná o poplatky a úrok za poskytnuté finanční prostředky, soud považuje předmětná ujednání, za ujednání, která jsou nemravná, nepřiměřená, nepřiměřeným a zásadním způsobem narušují rovnost povinností ve neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce pouze a jen formálně zjistil úvěruschopnost žalovaného, tato nebyla prověřena dostatečně. Nelze přehlédnout zásadní fakt, kdy na nebankovní subjekty, jako je právní předchůdce žalobce se obrací subjekty ve špatné finanční situaci, v komplikovaných poměrech, kdy již nemohou dosáhnout na úvěr, poskytovaný bankovními subjekty. 6. Z listin, předložených právním předchůdcem žalobce, soud zjistil, že do dispozice žalovaného se dostala částka ve výši 1300 Kč. Soud proto s ohledem na právní posouzení smluvního vztahu založeného mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, vyhověl žalobě pouze co do částky ve výši 1300 Kč, kdy ve zbývající části přistoupil k zamítnutí žaloby. 7. Soud považuje předmětnou smlouvu jako celek za absolutně neplatnou s ohledem na charakter smluvních subjektů, s ohledem na způsob vymezení práv a povinností, neboť předmětná smlouva je neurčitá, nesrozumitelná, obsahuje nepřiměřená ujednání, v tomto ohledu soud poukazuje na ustanovení §§ 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s §§ 580 a 588 zákona č. 89/2012 Sb. 8. Povinností žalovaného je však, aby navrátil zpět žalobci to, co se do jeho dispozice dostalo bez právního důvod postupem podle § 2991 z.č. 89/2012 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním částky 1300 Kč do prodlení, soud přiznal i zákonný úrok z prodlení ve prospěch žalobce s poukazem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Ve zbývající části soud přistoupil k zamítnutí žaloby, neboť tento nárok nemá oporu v provedeném dokazování. 10. Rozhodnutí o náhradě nákladů má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř.. Soud v daném případě rozhodoval podle poměru úspěchů účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchů převažuje na straně žalobce 1300Kč (52,70 %): 1166,88 Kč (47,30 %) rozdíl 5,40 %. Předmětné náklady představu zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za 3 úkony právní služby 3 x 200 Kč podle § 14 vyhlášky 177/1996 Sb., 3 režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b vyhlášky 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů 2089 Kč 100 % Kč. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 112,80 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit z poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení]. Okresní soud v Domažlicích postupoval podle § 14b vyhlášky 177/1996 Sb. neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce se u zdejšímu soudu dožaduje skutkově obdobných případů, obměna spočívá pouze a jen na okolnostem daného případů, založeného vztahem mezi účastníky řízení. Soud má za to, že výše přiznaných nákladů řízení je zcela přiměřená a odpovídá i pravidlům, na které poukazuje ve své judikatuře Ústavní soud ČR.