7 C 262/2021-20 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18 572 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jednotlivých jím požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu zákonného, kdy žalovaný si po určitou dobu neplnil své povinnosti platit zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve vztahu k vozidlu [registrační značka] a [SPZ], přestože mu tuto povinnost ukládá ust. § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. Nárok na příspěvek nepojištěného vozidla má pak žalobce s poukazem na § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. Okresní soud v Domažlicích v dané věci měl splněny předpoklady pro přistoupení k rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka] si neplnil povinnost hradit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po období od [datum] do [datum] a žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalovaném s poukazem na § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. příspěvku nepojištěného vozidla ve výši 137 dní x pro den podle § 2 odst. 1 písm. G) vyhl. 205/1999 Sb. představuje 47 Kč, tzn. celkem 6 439 Kč. Ve vztahu k předmětnému vozidlu si neplnil tuto povinnost ani po období od [datum] do [datum], tzn. 153 dní, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalovaném příspěvku nepojištěného vozidla s poukazem na § 4 odst. 1 z. č. 167/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. G) vyhl. č. 205/1999 Sb. pro den 47 Kč x 153 dní, tzn. 7 191 Kč. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka] si neplnil svojí povinnost platit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po období od [datum] do [datum], tzn. 86 dní a žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalovaném s poukazem na § 4 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 1 písm. G) vyhl. č. 205/1999 Sb. pro den 47 Kč x 86 dní celkem 4 042 Kč. Ve všech případech byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k dobrovolné úhradě, byla mu poskytnuta lhůta 30 dnů k dobrovolnému splnění, žalovaný však ani v jednom z případů na tyto výzvy nikterak nereagoval. Žalobci tak vznikl nárok dožadovat se i poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva s poukazem na § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. vždy po 300 Kč, tzn. celkem 900 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalovaném zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z jím jednotlivých požadovaných částek postupem podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný, a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za 3 úkony právní služby – 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály – 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 2 452 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].