7 C 325/2021-17 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 11 197,80 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a úroku z jím požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum]. Žalovaný si neměl řádně plnit své povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy. Aktivní legitimace žalobce v dané právní moci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne [datum] a dne [datum], kdy nedílnou součástí postupu mezi subjekty I- [právnická osoba] a [právnická osoba] [název banky] a mezi [právnická osoba] a. s. a žalobcem byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný však na tyto výzvy nikterak nereagoval. Okresní soud v Domažlicích v dané věci měl splněny předpoklady pro přistoupení k rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy se jednalo o smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] nedílnou součástí byly i příslušné obchodní podmínky a všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník produktů a služeb. V daném případě byla dána možnost žalovanému, aby čerpal úvěrový rámec do výše 11 000 Kč prostřednictvím kreditní karty. Mezi stranami byla sjednána pevná úroková sazba ve 23,99% ročně a povinností žalovaného bylo splácet předmětný úvěr měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Zároveň bylo povinností žalovaného hradit kromě částky, která byla z jeho strany čerpána i příslušné poplatky, které vyplývají z Ceníku, který byl splatný a účinný k datu splatnosti. S poukazem na obchodní podmínky, byly úroky, poplatky a náklady banky splatné vždy měsíčně k datu splatnosti povinné minimální splátky. Částka, kterou žalobce po žalovaném žádá, představuje jistina úvěrového rámce představující částku ve výši 10 997,80 Kč, smluvní úrok v kapitalizované podobě 1 165,54 Kč, poplatky vyplývající z ceníku ve výši 200 Kč. K zesplatnění celé pohledávky právní předchůdce žalobce přistoupil ke dni [datum] a od tohoto data do [datum] jsou kapitalizované úroky, zákonný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalovaném i zákonný úrok z prodlení z jím požadované částky postupem podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. Vztah založený mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je právně kvalifikovaný jako smlouva o spotřebitelském úvěru podřazena pod ustanovení § 2395 z. č. 89/2012 Sb. V daném případě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému možnost čerpání úvěrového rámce, tento si však řádně neplnil své povinnosti platit minimální splátky měsíčně a překračoval tento rámec, porušoval tak své smluvní povinnosti. V důsledku tohoto nastalo zesplatnění celé pohledávky najednou. Po posouzení všech okolností daného případu, z předložených listin žalobcem, soud posoudil jeho nárok za zcela po právu, a proto mu v plném rozsahu vyhověl. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný, a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za 3 úkony právní služby – 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály – 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení]. Okresní soud v Domažlicích v dané věci postupoval podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce se u zdejšího soudu opakovaně dožaduje skutkově obdobných případů, kdy obměna spočívá pouze a jen v okolnostech daného případu vztahujících se k předmětné smlouvě. Soud má za to, že výše náhrady nákladů řízení odpovídá i přiměřenosti, na kterou poukazuje ve své judikatuře Ústavní soud České republiky.