7 C 331/2021-79 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobci dožadovali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost odstranit řadu tújí stojích při hranici pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] a zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnických práv žalobců, zejména pak zdržet se sázení stromů do vzdálenosti 3 metrů od společné hranice pozemků parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], parc. [číslo] v k. ú. obci [obec], odstranit větve smrku stříbrného stojícího na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] zasahující na pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], zdržet se neoprávnění zásahu do vlastnických práv žalobců, zejména pak zdržet se spadu jehličí na pozemek žalobců, stínění, odstranit větve jalovce stojícího na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] přesahující na pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] a zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnických práv žalobců, zejména pak zdržet se spadu listí na pozemek žalobců. Dále se dožadovali, aby žalované byla uložena povinnost odstraňovat větve do dvou metrů na hranici plotu tak, aby nepřesahoval na pozemek žalobců a nepřesahoval nad dva metrů plotu. 2. Žalobci tento svůj návrh odůvodnili tím, že jsou společně vlastníky pozemku parc. [číslo] stav. parc. [číslo], jejíž součástí je dům [adresa] v [obec]. Jejich nemovitost sousedí s nemovitostí, která je ve vlastnictví žalované, a to s pozemkem parc. [číslo] stav. parc. [číslo], jehož součástí je dům [adresa]. Na pozemku, který je ve vlastnictví žalované parc. [číslo] je řada vzrostlých tújí, jejíž výška přesahuje tři metry vzdálených u hranic pozemku parc. [číslo] asi 200 – 300 cm. Vzrostlé túje způsobují žalobcům problémy. v podobě kořenů tújí, které prorůstají do pozemku ve vlastnictví žalobců, rozrušují základy plotu, jež je postaven k pozemku žalobců parc. [číslo] spadané jehličí zanáší pozemek žalobců, vzrostlé túje způsobují nepřiměřené stínění pozemku žalobců a domu [adresa], ve kterém žalobci trvale bydlí, stínění je celoroční a i výrazně zhoršuje pěstování zeleniny a ostatních rostlin. 3. V rámci smírného vyřešení předmětu sporu se žalobci domáhali alespoň pravidelného ořezu tújí. Straně žalované naposledy zaslali předžalobní výzvu ze dne [datum]. Na toto žalovaná nikterak nereagovala. Na pozemku žalované parc. [číslo] stojí i dále vzrostlý stříbrný smrk, jalovec, kdy tento byl vysazen před [datum]. Kořeny smrku prorůstají do pozemku ve vlastnictví žalobců a rozrušují základy plotu, jež je postaven na pozemku žalobců č. parc. [číslo], spadané jehličí a listí zanáší pozemek žalobců, a to pravidelným spadem listí a jehličí na jejich pozemek. Vzrostlý smrk způsobuje nepřiměřené stínění na pozemek žalobce a dům [adresa], ve kterém žalobci trvale bydlí, stínění je celoroční, výrazně zhoršuje pěstování zeleniny a ostatních plodin. 4. Žalovaná s předmětnou žalobou zcela nesouhlasila. Považovala jednání žalobců za šikanózní. Vyhodnocovala podanou žalobu za reakci na stížnost, kterou žalovaná adresovala stavebnímu úřadu, která se týkala betonové zdi vystavěné na pozemku žalobců do výše přesahující dva metry nad úroveň terénu strany žalované. Žalovaná nezaregistrovala, že by ze strany žalobců bylo navrženo smírné řešení sporu ohledně ořezu tújí, ujistila žalobce, že zajistí zastřižení v období vegetačního klidu, takto i učinila. Ze strany žalobců byl uveden termín, který je dle žalované nevhodný. Předmětné túje se na pozemku žalované nacházely před zakoupením nemovitosti žalovanou. Žalovaná po celou dobu pravidelně předmětný živý plot udržovala. V momentě vybudované zdi na pozemku žalobců začaly stromy vyhánět do výšky, špičky tújí teprve v posledním roce přerůstaly výšku žalobci vybudované zdi. Tato skutečnost dle žalované je odůvodněna tím, že túje mají nedostatek světla, a tím takto vzrůstají. Pozemek žalobců je umístěn západně od pozemku žalované a nad žalobci vystavenou zeď přesahovaly jen špičky stromů, ke stínění pozemku žalobců, teoreticky mohlo docházet pouze v dopoledních hodinách, a pokud by bylo, jednalo by se o stínění naprosto zanedbatelné oproti stínění pozemku žalované díky betonové zdi postavená žalobci na jejich pozemku. Túje se na předmětném pozemku nacházely ještě před [datum] jako živý plot oddělující sousedící pozemky, stromy se zde nacházely již v době koupě nemovitosti žalovanou v roce 2008. Ze strany žalované byl tento živý plot pouze a jen doplňován, a k této činnosti přistoupila žalovaná zejména v důsledku svévolného zásahu žalobců, kdy část vzrostlých na pozemku žalované byla odstraněna při stavbě zdi žalobců. Žalovaná se domnívá, že jednotlivé části živého plotu doplněné po roce 2014 musí používat ochrany jako v živém plotě zasazené k [datum]. Dále poukazuje na to, že předmětné túje měly funkci rozhrady mezi pozemky. V tomto ohledu odkazovala na ustanovení § 1017 odst. 1 zákona č. 89/12 Sb. a na § 1017 odst. 2 zákona 89/2012 Sb. 5. Žalovaná poukazovala na to, že stromy tvořící rozhradu mezi pozemky žalobců a žalované by za běžných okolností hranici tří metrů výšky úroveň terénu nepřekročily, kdyby žalobci nezbudovali mezi pozemky vysokou zeď. Žalovaná nepovažuje za nepřiměřené místním poměrům, že mezi ní a žalobci se nachází živý plot, když ten mají na svém pozemku umístěný jak žalobci, tak je takový plot umístěn i na sousedním pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví manželů [příjmení]. Stejný živý plot je umístěn i mezi pozemkem žalované a pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví manželů [příjmení] Smrk a jalovec, kteří se nacházejí na pozemku žalované, se zde nacházejí již před [datum] Smrk se nachází severovýchodně od pozemku žalobců, a tak jejich stínění pozemků prakticky nepřipadá ani v úvahu. Žalovaná nemá problém s tím, aby žalobci, případné větve, které přesahují na jejich pozemek ve vhodném ročním období, řezali. Z jalovce žádná část nepřesahuje na pozemek žalobců, nikterak ani žalobcům nepřekáží. Z jehličnaté dřeviny není možné, aby padaly listy na pozemek žalobců. Pokud žalobci argumentovali kořenovým systémem, který měl narušovat stavbu betonové zdi, byli to žalobci, kteří se rozhodli betonovou zeď postavit při vědomí existence rozhrady v podobě plotu. Za daných okolností žalovaná namítala, že není naplněno ustanovení předcházení hrozící škodě. 6. Podle § 1017 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Podle § 1017 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. ustanovení odstavce 1 nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. Podle § 1016 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Podle § 1016 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb. části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení. 7. Z výpovědi žalobkyně b) soud zjistil, že v době výstavby domu žalobců, předchozí vlastník nemovitosti započal stavět a realizovat svah tak, aby nevznikl schod mezi pozemky. Ze strany žalobců byla realizovaná hranice mezi pozemky v podobě jakéhosi bednění a původní sousedka měla nízký plůtek z pletiva, aby zamezila úniku psa na jejich pozemek. Díky bednění předmětný svah držel. V roce 2008 si tuto nemovitost koupila žalovaná, v rozhodném období ten svah tam byl. V roce 2012 začala upravovat terén vzadu a začala odkopávat svah, sázet túje k bednění, při hranici. V roce 2017 pak zbytek a ze strany žalobce a) byla žalovaná upozorněna na možnost sesuvu, bylo doporučeno, aby tam dala něco nižšího. Komplikované vztahy mezi žalovanou a žalobci započaly v době, kdy byli nuceni zúčastnit se přestupkové komise v [obec]. V lednu 2018 i přes upozornění žalobce b) došlo k rozpadu bednění včetně kytek na pozemek žalované. Ze stany žalované byli žalobci upozornění, že si mají tyto předměty uklidit. Žalobci toto odmítli a rozhodli se obrátit na stavební úřad. Žalobci se obrátili na stavební úřad s tím, že jsou si vědomi, že tam budou muset vytvořit nějaký plot, nevěděli však parametry, podmínky. I přes řádné zaměření, přípravu oslovili geodézii, aby nebyl problém. Někdy v půl roce 2018 přišlo oznámení od stavebního úřadu, že žalobci mají vše v pořádku. Stavební úřad se vyjádřil, že nemají kompetence řešit túje. Z výpovědi žalobkyně b) bylo dále zjištěno, že v roce 2016 – 2017 v momentě, jak odkopávali terén ze strany žalované, byly vysazeny nové túje. Za účelem výstavby oplocení