9 C 15/2022-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. 2. Žalovaná byla ve věci pasivní. K výzvě soudu obsahující též doložku, že soud bude mít za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, pokud se k výzvě nevyjádří, žalovaná ničeho nesdělila. Soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a zároveň bylo možné ve věci rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Smlouvou ze dne [datum] o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, jejíž součástí byly i obchodní podmínky a platný ceník, má soud za prokázané, že se právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) zavázal dodávat elektřinu v napěťové hladině NN a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa. Oproti tomu se žalovaná zavázala řádně a včas uhradit vyúčtovanou cenu elektřiny a souvisejících služeb. Právní předchůdce žalobkyně vyfakturoval žalované dokladem [číslo] za období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 2 504 Kč. Splatnost byla stanovena dne [datum]. Žalovaná však nedoplatek neuhradila, a to ani po zaslání upomínky dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého práva a pohledávku za žalovanou postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dodatků na žalobkyni. Tato skutečnosti byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k úhradě dluhu před podáním návrhu ve věci samé. 4. Protože si skutková zjištění učiněná soudem z předložených listinných důkazů neodporují, lze na ně odkázat jako na skutkový závěr ve věci samé. 5. Při právním hodnocení dospěl soud k závěru, že právní vztah založený mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí smluvním ujednáním, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ občanský zákoník“) a dále zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Uzavřenou smlouvu posoudil soud ve smyslu § 1746 odstavec 2 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2079 odstavcem 1 občanského zákoníku, neboť se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalované elektřinu, tedy ovladatelnou přírodní sílu, s níž se obchoduje, na kterou je proto podle § 497 občanského zákoníku nutné v daném případě aplikovat ustanovení o hmotných věcech, a dále služby s tím spojené, které se žalovaná zavázala hradit jednak ve formě záloh a dále případným vyúčtováním nedoplatku. Podle ustanovení § 50 odstavce 2 zákona energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, včetně úrokového příslušenství představující podle § 1970 občanského zákoníku zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 9 % ročně z částky 2 504 Kč ode dne následujícího po splatnosti žalované částky, tj. dne [datum] do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odstavce 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 504 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odstavce 5 písmene a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.