9 C 61/2021-17 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem sporu je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 210 Kč spolu s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující vyplývá její nárok z porušení povinností uhradit řádně a včas sjednané pojistné, k čemuž se žalovaný uzavřenou pojistnou smlouvou [číslo] ze dne [2020] zavázal. 2. Soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu spojené s doložkou, že pro případ, že se nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nevyjádřil. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne [2020] pojistnou smlouvu [smlouva], na základě které se žalobkyně zavázala pro případ vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění a žalovaný se oproti tomu zavázal hradit pojistné ve výši 1 477 Kč ve čtvrtletních intervalech. Pojistná smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne [2020]. Žalovaný se dostal do prodlení, když nezaplatil pojistné splatné dne [2020]. K úhradě dlužného pojistného v dodatečné lhůtě (delší 30 dní) jej žalobkyně vyzvala upomínkou ze dne [2020], v níž žalovaného zároveň upozornila na hrozbu zániku pojištění v případě nezaplacení. Žalovaný ani přes výzvy dlužné pojistné neuhradil, a proto pojištění zaniklo dne [2021]. Vyjma práva na úhradu dlužného pojistného vznikl žalobkyni na základě uzavřené smlouvy též nárok na úhradu vymáhacích nákladů ve výši 600 Kč. 4. Protože si skutečnosti zjištěné z předložených listinných důkazů neodporují, lze na shora uvedené skutečnosti v rámci skutkového závěru odkázat. 5. V rámci právního posouzení soud uzavřel, že vzniklý právní vztah se řídí uzavřenou smlouvou, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odstavec 1 občanského zákoníku, a dále zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). 6. Smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil soud jako pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odstavce 1 občanského zákoníku, dle kterého se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Zároveň na daný právní vztah dopadá též § 12 odstavec 1 písmeno e) zákona o pojištění odpovědnosti, dle kterého pojištění odpovědnosti podle toho zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastníka tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Za dané konstelace měla žalobkyně právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění odpovědnosti zaniklo. (§ 13 odstavec 2 zákona pojištění odpovědnosti) 7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. S ohledem na to, že žalobkyně prokázala tvrzení uvedená v žalobě, soud této v plném rozsahu vyhověl, neboť žalovaný neuhradil pojistné ve výši 1 610 Kč za období od [2020] do [2021], k čemuž byl povinen na základě uzavřené pojistné smlouva [číslo] ze dne [datum]. V souvislosti s prodlením žalovaného má žalobkyně právo na úhradu vzniklých vymáhacích nákladů ve výši 600 Kč. V souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku přiznal soud žalobkyni též zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to v žalobkyní požadované kapitalizované výši 122 Kč. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odstavce 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 210 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odstavce 5 písmene a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.