9 C 62/2021-43 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci 34 151 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu [číslo] ve druhém nadzemním podlaží domu na adrese [adresa žalovaného a žalované], a dále za měsíce srpen a září 2020 včetně nedoplatku na službách ve výši 11 513 Kč za rok 2019 a ve výši 1 302 Kč za rok 2020. 2. Žalovaní se k nařízenému jednání nedostavili, ač byli řádně předvoláni a k věci se nijak nevyjádřili. Soud tedy jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Z nájemní smlouvy dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanými smlouvu na nájem bytu [číslo] ve druhém nadzemním podlaží domu na adrese [adresa žalovaného a žalované], a to na šest měsíců s doložkou prodloužení vždy o dalších 6 měsíců, pokud nájemce za dobu nájemního vztahu neporuší své povinnosti. Z evidenčního listu je prokázáno, že měsíční nájemné včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu od července 2020 činilo 8 640 Kč. Ze souhrnného vyúčtování za rok 2019 a za rok 2020 má soud za prokázané, že nedoplatek na vyúčtování za služby v roce 2019 činil 11 513 Kč a nedoplatek na vyúčtování za služby v roce 2020 činil 1 302 Kč. 4. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu, a dále bylo prokázáno, že žalovaní za výše uvedené období nezaplatili nájem a úhradu za služby, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalovaní octli s placením dluhu v prodlení, soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 654 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 367 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 151 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 581 Kč za 232 ujetých km ([obec] – [obec] a zpět) v částce 1 581 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 981 Kč ve výši 2 306 Kč.