17 C 196/2023-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně podala dne [datum] u Okresního soudu v Domažlicích žalobu, kterou se domáhá po žalované zaplacení částky 25 531,43 Kč z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru. Úvěr byl poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]. Na tomto základě právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalované revolvingový úvěr formou úvěrového rámce ve výši 25 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, avšak řádně nesplácela, proto došlo dopisem ze dne [datum] k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka činí 24 942,43 Kč na jistině a 2 299 Kč na úrocích; žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení a úrok ve výši 23,99 % ročně z jistiny. 2. Soud postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a ve věci rozhodl bez nařízeného jednání, a to na základě předložených listinných důkazů účastníků řízení. Účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud žalovanou vyzval, aby se vyjádřila k žalobě ve lhůtě 7 dnů a zároveň aby se v téže lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízeného jednání. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nevyjádřila se rovněž ani k otázce, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná, jak již bylo výše uvedeno, se k žalobě nevyjádřila ani nerozporovala tvrzení obsažená v žalobě, ani netvrdila nebo neprokazovala, že by smluvní vztah mezi účastníky řízení nevznikl, popř. že by měla žalované částky, ať už zcela nebo z části zaplacené, soud vycházel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla ujednána výše specifikovaná smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejím základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč. Jelikož žalovaná poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] k zesplatnění celého úvěru. Ke dni podání žaloby zbývá k úhradě částka 24 942,43 Kč na jistině a 2 299 Kč na úrocích. 5. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] (mezi [právnická osoba] a. s. a společností [právnická osoba]) a smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] (mezi [právnická osoba] a. s. a žalobkyní). 6. Smluvní vztah mezi účastníky soud posoudil podle ustanovení § 1810 a následujících obč. zák. a § 2395 obč. zák. Podle § 2395 obč. zák. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah rovněž dopadá zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 7. Žalobkyně prokázala nárok smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z účtu, výzvami k zaplacení dluhu, odstoupením od úvěrové smlouvy a předžalobní upomínkou. 8. Žalobě tak soud zcela vyhověl, neboť částky, jak jsou specifikovány, byly žalobkyní řádně doloženy výše uvedenými listinami. 9. O úrocích z prodlení soud rozhodl podle § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 730 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 022 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 531,43 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že je na místě postupovat podle § 14b a. t., neboť soudu se jedná o formulářovou žalobu, kdy odměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření a specifikace dlužné částky), a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení. 11. Posledním výrokem soud rozhodl podle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení části soudního poplatku, neboť žalobkyně zaplatila při podání žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) poplatek ve výši 1 022 Kč. Soud vdal elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalované. Usnesením ze dne 17. 8. 2023, č. j. 17 C 196/2023-14, byla žalobkyně soudem nesprávně vyzvána, aby doplatila soudní poplatek ve výši 256 Kč; tato částka byla na účet soudu dne 23. 8. 2023 uhrazena. Soud postupoval podle shora uvedeného ustanovení, když žalobkyně doplatila soudní poplatek na základě nesprávné výzvy soudu a rozhodl o vrácení částky 256 Kč.