17 C 263/2023-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se s žalobou, která byla soudu doručena dne [datum], domáhala zaplacení částky 21 280,06 Kč včetně úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] podle které mohl být žalovanému poskytnut úvěr až do limitu 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr hradit řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku celkem 43 671 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 38 241 Kč. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, proto žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění evidovala žalobkyně neuhrazenou jistinu ve výši 19 180,06 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. 2. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne [datum]. V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 3. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě si smluvní strany sjednaly úvěrový rámec na částku 20 000 Kč úrokem 26,28 % ročně. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti a dostal se do prodlení s jednotlivými splátkami, a proto žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila. K tomuto datu pohledávka žalobkyně za žalovaným představovala jistinu ve výši 19 180,06 Kč, jak vyplývá z výpisu z čerpání. Dále jde o nárok za náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. 4. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru. Smluvní vztah mezi účastníky soud posoudil podle ustanovení § 1810 a následující obč. zák. a § 2395 obč. zák. 5. Podle § 2395 obč. zák. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah rovněž dopadá zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (zejména § 122 tohoto zákona). 6. Žalobkyně tedy prokázala nárok na jistinu, smluvní pokutu, náklady na vymáhání a úroky smlouvou o spotřebitelském úvěru, úvěrovými podmínkami, výpisem z čerpání, výzvami k zaplacení dluhu a předžalobní upomínkou. 7. O úrocích z prodlení soud rozhodl podle § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud žalobě zcela vyhověl – i vzhledem k pasivitě žalovaného – neboť částky, jak jsou výše specifikovány, byly žalobkyní řádně doloženy výše uvedenými listinami. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 304 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 852 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 280,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.