19 C 191/2023-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 26 598 Kč z titulu příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum], od 1. 6. [číslo] do [datum] a od [datum] do [datum], a vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] (ohledně uvedených vozidel nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou daným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky, resp. nákladů na upomínání. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 23. 8. 2023 č. j. 19 C 191/2023-20 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k věci samé a aby uvedl, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak (byť toliko fikcí) splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým závěrům. 5. Žalovaný byl v rozhodné době, tedy ve shora označených obdobích vlastníkem – pojízdných vozidel – [registrační značka] (objem válců motoru nad 1350 cm³ do 1850 cm³) a [registrační značka] (taktéž objem válců motoru nad 1350 cm³ do 1850 cm³), v uvedených obdobích však k těmto vozidlům neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou předmětným vozidlem, přestože jde o zákonnou povinnost vlastníka (provozovatele) pojízdného a registrovaného vozu podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek za nepojištěná vozidla potom žalovaný nezaplatil ani k výzvám žalobkyně ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] Náklady na vymáhání nadto činí v každém jednotlivém případě částku 300 Kč, a k jejich zaplacení byl žalovaný rovněž před podáním žaloby vyzván. 6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že žalovaný je povinen zaplatit příspěvek za každý den období, po které bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti, přičemž podle ustanovení § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby pak podle druhu vozidla (resp. podle objemu válců motoru); současně podle čtvrtého odstavce čtvrtého paragrafu platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 7. Výše příspěvku, respektive denní sazba vztahující se na vozidla žalovaného je potom stanovena v ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018. Jde tak o sazbu ve výši 47 Kč denně, což v daném případě – kdy bylo první vozidlo nepojištěno celkem 285 dnů (113 + 92 + 80) a druhé vozidlo celkem 249 dnů (137 + 112) – znamená, že celková výše příspěvku představuje žalobkyní požadovanou částku 25 098 Kč (5 311 Kč + 4 324 Kč + 3 760 Kč + 6 439 Kč + 5 264 Kč). Současně žalobkyni náleží podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovení § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí náhrada nákladů na upomínání ve výši 5 x 300 Kč. 8. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 9. Nad rozhodný rámec podepsaný soud uvádí, že i kdyby bylo v řízení postaveno na jisto, že žalovaný – jakožto vlastník minimálně dvou vozidel – neměl potřebné povědomí o zákonné povinnosti mít uzavřené příslušné pojištění, musí se v dané věci uplatnit stará právní zásada ignorantia iuris non excusat, podle které (hrubá) neznalost zákona neomlouvá. 10. Prvním výrokem tohoto rozsudku proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 064 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 900 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 516 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo].