19 C 393/2022-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 31 985 Kč z titulu příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do [datum], vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedených vozidel nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou daným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky, resp. nákladů na upomínání. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 4. 1. 2023 č. j. 19 C 393/2022-16 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým závěrům. 5. Žalovaný byl v rozhodné době, tedy ve shora označených obdobích vlastníkem – pojízdných vozidel – [registrační značka], [registrační značka] a [registrační značka] (všechny tři o objemu válců motoru nad 1350 cm³ do 1850 cm³), v uvedených obdobích však k těmto vozidlům neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou předmětným vozidlem, přestože jde o zákonnou povinnost vlastníka (provozovatele) pojízdného a registrovaného vozu podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek za nepojištěná vozidla potom žalovaný nezaplatil ani k výzvám žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum] Náklady na vymáhání nadto činí v každém jednotlivém případě částku 300 Kč, a k jejich zaplacení byl žalovaný rovněž před podáním žaloby vyzván. 6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že žalovaný je povinen zaplatit příspěvek za každý den období, po které bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti, přičemž podle ustanovení § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby pak podle druhu vozidla (resp. podle objemu válců motoru); současně podle čtvrtého odstavce čtvrtého paragrafu platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 7. Výše příspěvku, respektive denní sazba vztahující se na vozidla žalovaného je potom stanovena v ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018. Jde tak o sazbu ve výši 47 Kč denně, což v daném případě – kdy bylo první vozidlo nepojištěno celkem 288 (117 + 171) dnů, druhé 92 dnů a třetí 275 dnů – znamená, že celková výše příspěvku představuje žalobkyní požadovanou částku 30 785 Kč (5 499 Kč + 8 037 Kč + 4 324 Kč + 12 925 Kč). Současně žalobkyni náleží podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovení § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí náhrada nákladů na upomínání ve výši 4 x 300 Kč. 8. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 9. Nad rozhodný rámec podepsaný soud uvádí, že i kdyby bylo v řízení postaveno na jisto, že žalovaný – jakožto vlastník minimálně tří vozidel – neměl potřebné povědomí o zákonné povinnosti mít uzavřené příslušné pojištění, musí se v dané věci uplatnit stará právní zásada ignorantia iuris non excusat, podle které (hrubá) neznalost zákona neomlouvá. 10. Prvním výrokem tohoto rozsudku proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 600 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 1 500 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 778 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo].