20 C 203/2023-31 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, která byla doručena soudu dne [datum], domáhala zaplacení žalované částky společně s úrokem ve výši 17,4 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 105 737 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet společně s úrokem ve výši 17,4 % ročně. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splácením, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr k datu [datum] a k tomuto datu byla jistina vyčíslena na částku 72 807,32 Kč. Po tomto datu žalovaný uhradil celkem 30 475,29 Kč, které byly započteny na příslušenství a následně na jistinu pohledávky. Ke dni podání žaloby žalovaný po částečné úhradě dluží na úvěru nadále žalovanou částku. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Aktivní legitimace žalobkyně je doložena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, kdy na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 105 737 Kč. Žalovaný po částečných úhradách po postoupení pohledávky v současné době dluží na jistině částku 17 981,80 Kč společně s žalobkyní žádaným příslušenstvím. 5. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na zjištěný skutkový stav je nutné aplikovat § 2395 a násl. občanského zákoníku o úvěru. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný převzal od žalobkyně částku úvěr, který dosud zcela nesplatil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobce na zaplacení sjednaného příslušenství k jistině a zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 981,80 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně.