20 C 402/2023-35 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž sjednané poplatky za uzavření smlouvy a doplňkové služby. Žalovaný se celkem zavázal zaplatit částku ve výši 14 759 Kč včetně poplatků do 24 měsíců. Do dnešního dne žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy do dne podání žaloby. Žalovaná částka se skládá z dosud neuhrazené jistiny ve výši 8 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku v celkové výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, úroků ve výši 1 176 Kč, žalobkyní vyčíslených účelně vynaložených nákladů za vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět ve 24 měsíčních splátkách včetně poplatku ve výši 264 Kč za poskytnutí úvěru a pevného úroku ve výši 392 Kč za druhou až osmou splátku úvěru. Dále se žalovaný – dobrovolně – zavázal k úhradě dalších poplatků – za expres výplatu (199 Kč), za bezpečnou splátku (99 Kč měsíčně), za SMS servis (49 Kč měsíčně). RPSN činila 49,20 %. Součástí smluvních ujednání byl i závazek žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý jednotlivý případ pozdní úhrady splátky a účelně vynaložené náklady, které byly sjednány v úvěrové smlouvě částkou 300 Kč za každý měsíc vymáhání, a které žalobkyně vyúčtovala v částce 1 030 Kč. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Žalovaný byl k úhradě tohoto dluhu opakovaně upomenut žalobkyní, jak plyne z upomínek k úhradě a z předžalobní výzvy ze dne [datum]. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z této smlouvy, a to tím, že neuhradil v termínu splatnosti žalobkyní poskytnutý úvěr. Soud pro úplnost uvádí, že shledal za platné ujednání o poplatku za uzavření úvěru, pevného úroku za splátky úvěru a dalších poplatků, kdy tato částka se v přepočtu na roční úrok velmi těsně blíží trojnásobku běžné úrokové sazby, tj. hranici stanovené Nejvyšším soudem. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se zaplacení celého zůstatku dluhu včetně smluvního příslušenství a též zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o.z.) a kapitalizovaného zákonného úroku prodlení. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě zcela vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši žalované částky sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.