3 C 95/2019-423 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích dne [datum] domáhá určení vlastnictví k nemovitostem, a to stavbě rodinného domu [adresa] na pozemku parcelní číslo stavební [číslo], k pozemku [číslo] k pozemku parcelní číslo stavební [číslo], vše evidováno na listu vlastnickém [číslo] pro katastrální území a [územní celek] úřadem pro Plzeňský kraj, pracoviště v [obec], v důsledku odvolání daru. Žalobkyně poukazuje na to, že žalovaná je její dcerou, která byla obdarována označenými nemovitostmi po částech, a to smlouvou ze dne [datum] společně žalobkyní a tehdejším manželem žalobkyně, a to ¼ nemovitostí, dále smlouvou ze dne [datum] darovaných nemovitostí žalobkyní a tehdejším manželem rovněž ¼ a konečně pak smlouvou ze dne [datum] pouze žalobkyní v rozsahu ideální poloviny. Žalovaná se tak stala vlastníkem označených nemovitostí jako celku, když žalobkyně tvrdí, že před uzavřením darovací smlouvy, týkající se poloviny nemovitostí, se zdržoval bratr žalované v zahraničí a žalovaná lstivě přesvědčila žalobkyni o tom, že nelze převést nemovitost na bratra pro jeho četné dluhy, pro které by mohla být pak nemovitost postižena exekučně. Kromě toho si bratr žalované pořídil psa stafordširského teriéra pojmenovaného [jméno psa], k němuž si vytvořili, jak bratr žalované, tak i žalobkyně, silné citové pouto, považovali ho za právoplatného člena rodiny, avšak žalovaná bez souhlasu a vědomí žalobkyně či bratra žalované zmíněného psa odvezla [datum] k veterináři a nechala ho utratit. Proto bylo podáno trestní oznámení. Zároveň měla žalovaná před nabytím části nemovitostí od žalobkyně vysloveně přislíbit žalobkyni, že se bude po převodu nemovitosti o nemovitost starat, podílet se na údržbě a nákladech spojených s užíváním nemovitosti nebo hradit náklady na dodávku vody, elektřiny, plynu, svoz komunálního odpadu. Žalovaná však žalobkyni nijak s tímto závazkem nepomáhala. Žalobkyně proto vyhodnotila chování žalované jako nevděk, když utracením psa [jméno psa] ublížila žalobkyni i bratrovi žalované, jako majiteli, a proto darování odvolala písemně [datum]. Žalovaná byla vyzvána k vydání nemovitostí zpět žalobkyni, což neučinila, a na odvolání daru reagovala písemně [datum], kdy veškeré důvody pro odvolání daru popřela. Následně pak žalovaná opět využila lsti, psychického nátlaku a pokročilého věku žalobkyně a přiměla ji podepsat dokumenty, které svědčí ve prospěch žalované. Žalobkyně však neměla vůli souhlasit se zpětvzetím odvolání darů. Nároky žalobkyně dokládá řadou důkazů tak, jak budou dále uvedené. 2. Mezi účastníky jsou tvrzení žalobkyně, týkající se postupných darování nemovitosti v [obec] tak, jak jsou již shora označené, nesporné. Nesporné je rovněž to, že došlo k utracení psa [jméno psa] dne [datum], dále k odvolání daru žalobkyní písemně dne [datum], kdy žalovaná nezpochybňuje, že toto odvolání daru obdržela, neboť na ně reagovala a obě strany pak uzavřely dohodu o narovnání dne [datum]. Za 7 měsíců podává žalobkyně dne [datum] žalobu, v níž uvádí shodné okolnosti, jako v odvolání daru ze dne [datum]. Nabývací tituly k daru žalované, odvolání daru písemně a dohoda o narovnání byly doložené. Eutanazie psa je zřejmá z přestupkových řízení, zejména PŘ [spisová značka] [rok] [územní celek]. 3. V této souvislosti je nutno upozornit na to, že u Okresního soudu v Domažlicích se vedlo řízení o určení neplatnosti dohody o narovnání uzavřené 27. 9. 2018 pod sp. zn. [spisová značka], které po odvolacím řízení skončilo zamítnutím žaloby podané žalobkyní prakticky z formálních důvodů, tedy proto, že pro určení neplatnosti dohody o narovnání není splněna podmínka naléhavosti právního zájmu, jestliže lze žalovat na plnění. Tohoto plnění se tedy domáhá žalobkyně touto žalobou, takže věcné důvody neplatnosti dohody o narovnání a žaloby na určení vlastnického práva pro odvolání daru splývají. Je tedy třeba posoudit, zda důvody tvrzené žalobkyní naplňují předpoklady právní úpravy pro odvolání daru. 4. Vzhledem k tomu, že nemovitost byla darovaná žalované postupně, 2x ¼ v prosinci 2000 a polovina v roce 2014, dopadá na vrácení daru ustanovení § 630 občanského zákona pokud jde o 2 ¼ darované v roce 2000 a nový občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 pokud jde o ustanovení darovanou polovinu nemovitostí shora označených v § 2072 nového občanského zákona. Ustanovení § 630 zákona č. 40/64 Sb. umožnilo dárci domáhat se vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Ustanovení § 2072 platného občanského zákona vychází z toho, že ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. 5. Ve vztahu k předchozí právní úpravě by se mělo týkat vrácení daru celé nemovitosti, když ovšem nelze pominout, že dárcem v roce 2000 byl vedle žalobkyně též její manžel a otec žalované. Žalobkyně tedy byla spoluvlastníkem poloviny nemovitostí výše označených spolu s žalovanou a tuto další polovinu žalované darovala v roce 2014, tedy po 14 letech od předchozího darování. Od této doby žalovaná vlastní celou nemovitost a smlouvou ze dne [datum] nemovitosti převádí kupní smlouvou manželům [příjmení] poté, co žalobkyně vzala odvolání daru zpět smlouvou o narovnání ze dne [datum] tj. po dalším půlroce. Žaloba došla soudu [datum]. 6. Podle § 2075 občanského zákona může dárce dar odvolat pro nevděk do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Vzhledem k tomu, že v roce 2014 žalobkyně daruje své dceři – žalované – polovinu nemovitostí, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vrácení daru ve smyslu § 630 občanského zákona, tedy k tomu, že by se do této doby chovala žalovaná k dárcům, tedy oběma svým rodičům nemravně nebo že by se nemravně chovala vůči členům rodiny. Proto má soud za to, že posuzovat otázku odvolání daru ve smyslu § 630 občanského zákona před novou právní úpravou není adekvátní tvrzenému důvodu lsti a způsobení citové újmy utracením [jméno psa]. Významné proto je ustanovení § 2072 a § 2075 občanského zákona. 7. Žalobkyně tvrdí, že ji žalovaná ublížila lstí, když žalobkyni zradila od úmyslu převést nemovitost na bratra žalované s tvrzením, že je v exekucích. Vzhledem k tomu, že žalobkyně převedla polovinu nemovitosti v roce 2014, přichází s tvrzením o lsti až v květnu 2018, a to po situaci, která se vyhrotila utracením psa [jméno psa]. Do té doby žalobkyně darování neodvolala, ačkoliv lsti se měla žalovaná dopustit již předtím, než došlo k darování poloviny majetku vlastněného žalobkyní. Tento argument je zcela nelogický právě v časové souslednosti, když od roku 2014 až do května 2018 se o žádnou nemravnost založenou na lsti při darování žalobkyně neopírá. Nelze přehlédnout ani to, že pokud se o nějakou,,lest,, jednalo tzn. měl-li bratr žalované nějaké exekuce, a proto nebyl spolehlivou osobou vhodnou pro to, aby byl obdarován, měla žalobkyně již v době takto tvrzené lsti možnost se o exekucích každého svého syna přesvědčit. V průběhu řízení pak žalobkyně ani s žádnými argumenty a důkazy na prokázání této okolnosti nepřichází. Víceméně vypovídá jako účastnice ohledně utracení psa a následně podepsané dohody o narovnání. Pokud jde tedy o žalobkyní uváděný důvod lsti, obsažený v odvolání daru ze dne [datum], pak nelze dovodit, že by se žalovaná dopouštěla lstivého jednání vůči žalobkyni přesvědčováním, že má darovat polovinu nemovitosti žalované pro to, že bratr má exekuce a nemovitost by mohla být v exekucích zabavena. Obecně lze připustit, že pokud by žalovaná takovou okolnost žalobkyni sdělila, pak se nejedná o lest, ale možnost, které jsou s exekucemi spojené, tedy že je zabavován nemovitý majetek. Skutečnost, že bratr žalované je v exekuci či nikoliv, si mohla žalobkyně ověřit a nemusela polovinu nemovitosti převádět na žalovanou. Toto mohla zjistit žalobkyně již v době uzavírané darovací smlouvy a pokud by taková tvrzení žalované o exekucích bratra byla pravdivá, bylo pouze na rozhodnutí žalobkyně, zda svou část nemovitostí daruje a komu, když se jednalo o okolnosti rozhodné pro převod nemovitosti v roce 2014 a již tehdy se mohla žalobkyně o„ riskantním jednání bratra žalované“ dozvědět. Lhůta jednoho roku by pak plynula do [datum] Lhůta jednoho roku uvedená v ustanovení § 2075 občanského zákona kde dni odvolání daru již dávno uplynula. 8. Další tvrzení žalobkyně, související s „ nemravným chováním žalované“, které mělo spočívat v tom, že od té doby žalovaná působila na bratry, aby opustili nemovitost, kterou vlastnila, nelze chápat jako nemravné jednání, protože v řízení vyšlo najevo, že [jméno] [příjmení], bratr žalované, v nemovitosti nebydlí, do nemovitosti chodil žalobkyni pouze navštěvovat na krátké chvíle případně pro nějaké