5 C 15/2023-64 — Okresní soud v Domažlicích

1. Okresnímu soudu v Domažlicích byla Okresním soudem [okres] postoupena žaloba o vyklizení nemovitosti žalovanou, která je její vlastnicí. Jedná se o nemovitost parc. č. st. [číslo] se stavbou [adresa], dále pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek], evidované na [list vlastnictví], Katastrálním úřadem [název ] kraje, pracoviště [obec]. Žalobkyně tvrdí, že nemovitost byla prodána žalované na základě kupní smlouvy ze dne [datum], v níž bylo sjednáno zaplacení kupní ceny ve dvou splátkách a ujednáno, že pro nezaplacení resp. prodlení se zaplacením kterékoliv splátky déle než 15 dnů má prodávající právo od smlouvy odstoupit. Tohoto ujednání žalobkyně využila, protože kupní cena nebyla podle smlouvy uhrazena kupující tak, jak bylo sjednáno. K odstoupení došlo podáním ze dne [datum] a opakovaně byla vyzvána žalovaná k vyklizení dopisem ze dne [datum]. Protože svoji povinnost nesplnila, uplatňuje žalobkyně nárok na vyklizení soudní cestou. Nárok dokládá výpisem z obchodního rejstříku, pokud jde o její právní subjektivitu, dále kupní smlouvou ze dne [datum], na níž je ověřen podpis žalované [datum], dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] a z [datum]. V doplňujícím podání žalobkyně poukazuje na to, že je nejdříve třeba vyřešit jako předběžnou otázku platnost odstoupení od kupní smlouvy proto, aby mohlo být rozhodováno o vyklizení nemovitosti. 2. Žalovaná v písemném vyjádření poukazovala na to, že nezpochybňuje uzavření kupní smlouvy dne [datum], ale zdůrazňovala, že uhradila obě části kupní ceny, přičemž 190 000 Kč uhradila [datum], druhou část 190 000 Kč dne [datum]. Pokud žalobkyně uplatňuje nárok na odstoupení od kupní smlouvy pro nezaplacenou částku 190 000 Kč jako druhou splátku, jednalo by se o promlčený závazek žalované. Nicméně žalovaná namítá, že obě části kupní ceny uhradila a odstoupení není učiněno po právu. Svá tvrzení pak dokládá výkazem zisku a ztrát podnikatele, tedy žalobkyně, ke dni [datum], a potvrzením o úhradě finanční částky v hotovosti dne [datum] a [datum]. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně pak vyplývá, že statutárními orgány společnosti byl [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum], když k výmazu z této funkce došlo [datum], a dále jednatelem téže společnosti byl [jméno] [příjmení] od [datum] dosud. [jméno] [příjmení] je jako jednatel společnosti podepsán na výkazu zisku a ztrát společnosti ke dni [datum], jak vyplývá z předloženého výkazu, v němž jsou zaevidovány tržby z prodaného dlouhodobého majetku ve výši 380 000 Kč. Žalovaná pak předkládala potvrzení o úhradě finanční částky 190 000 Kč jako kupní ceny nemovitosti v k. ú. [obec] pro společnost e [právnická osoba], kdy částku v hotovosti převzal [jméno] [příjmení] dne [datum], a další částku 190 000 Kč převzal rovněž [jméno] [příjmení] dne [datum] Tyto dva doklady prokazují úhradu částky 380 000 Kč za kupní cenu nemovitosti ve [obec] k rukám jednatele společnosti a jsou v souladu s vykázanou tržbou do [datum]. 4. S ohledem na předložené doklady a převzetí finanční částky v hotovosti vyslechl soud [jméno] [příjmení] jako svědka, když v době, kdy přebíral finanční částky, byl jednatelem žalobkyně.Jako svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že vykonával funkci jednatele a z této funkce byl odvolán ke dni [datum], když ovšem zapsání tohoto odvolání z funkce do obchodního rejstříku bylo provedeno mnohem později. Svědek potvrdil, že nemovitost patřila žalobkyni, a i to, že převzal peníze od žalované v datech, která jsou na písemném potvrzení uvedena, a pokud jde o to, že ve smlouvě byla sjednána úhrada jedné splátky kupní ceny až po podpisu smlouvy ve lhůtě 10 dnů od provedení vkladu vlastnického práva, ačkoliv k zaplacení došlo současně s podpisem smlouvy, vysvětlil svědek tak, že se s žalovanou znal, peníze přebíral u paní [celé jméno žalované] doma a převzatou kupní cenu použil na uspokojení závazku, který měla firma vůči [jméno] [příjmení], který firmě půjčil asi 760 či 780 000 Kč. Firma měla tyto peníze vrátit a svědek je [jméno] [příjmení] předal, o čemž byla vystavena kvitance [jméno] [příjmení] se stejnými daty převzetí i částkami, jaké jsou na potvrzení o zaplacené kupní ceně žalovanou, kdy peníze přebíral svědek. Podle svědka měly přijaté peníze projít pouze pokladnou firmy, ale jak bylo zpracováno účetnictví ohledně těchto transakcí, svědek neví. Těmito záležitostmi se zabývala účetní firmy. Podle svědka však tyto peníze byly správně vykázané jako tržba ve výkazu zisku a ztrát firmy. Svědek rovněž potvrdil, že pro účely prodeje nemovitosti nechal zpracovat znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], když posudek nese datum [datum]. Podle něho má nemovitost hodnotu 380 000 Kč. Svědek pak poukázal na to, že na základě podnětu k trestnímu stíhání probíhalo vyšetřování záležitostí týkajících se zaplacení ceny, což mělo být posuzováno jak přečin podvodu, případně přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 tr. zák., a vyšetřování vedlo k rozhodnutí Policie ze dne [datum] o odložení věci, neboť nebylo prokázáno, že by se [jméno] [příjmení] jako bývalý jednatel spol. e [právnická osoba] podvodu dopustil, ani nebylo prokázáno, že by se dopustil účetních machinací. 5. V rámci tohoto trestního vyšetřování bylo ověřováno, zda peníze přijaté jednatelem [jméno] [příjmení] na úhradu kupní ceny za prodanou nemovitost mohly být použity na úhradu závazku, který měla firma u věřitele [jméno] [příjmení]. Ve vyšetřovacím spise je založena smlouva o zápůjčce mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní ze dne [datum], a to pro zápůjčku ve výši 796 566 Kč, které byly poskytnuty žalobkyni ve výši 343 000 Kč na bankovní účet osoby prodávající nemovitost za úhradu ceny nemovitosti, a ve výši 453 566 Kč na bankovní účet vydlužitele s označením účtu. Z výpisu společnosti e [právnická osoba] u [příjmení] [příjmení] pak vyplývá, že částka 453 566 Kč byla na jejich účet připsána dne [datum]. Součástí vyšetřovacího spisu je i založená kupní smlouva mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupující spol. e [právnická osoba] ze dne [datum] s kupní cenou ve výši 343 000 Kč a označením čísla účtu, na který mají být finanční prostředky za kupní cenu poukázány. 6. Tyto zmiňované doklady ve vyšetřovacím spise Policie ČR v [obec] svědčí o tom, že žalobkyně měla závazek vůči [jméno] [příjmení] ve výši 796 566 Kč, a pokud došlo k prodeji téže nemovitosti zakoupené žalobkyní v roce 2016 a prodané žalované dne [datum], mohly převzaté finanční prostředky za kupní cenu zaplacenou žalovanou a to jednatelem [právnická osoba] [příjmení] být použity na úhradu závazku vůči [jméno] [příjmení] jako částečné plnění závazku. Tomu odpovídá i ve vyšetřovacím spise předložené potvrzení, že ke dni [datum] měl ze zápůjčky pro žalobkyni uhrazenou částku 420 000 Kč. Toto potvrzení vystavil [jméno] [příjmení] pro [obec] ČR dne [datum]. S těmito doklady ve vyšetřovacím spise pak koresponduje výkaz zisku a ztrát rovněž ve vyšetřovacím spise založený, z něhož je patrné, že částka 380 000 Kč vykázaná jako tržba z dlouhodobého investičního majetku odpovídá sjednané kupní ceně v kupní smlouvě ze dne [datum], i když k ověření podpisu žalované na této kupní smlouvě došlo dne [datum]. 7. Z provedených důkazů lze shrnout, že žalobkyně jako vlastnice nemovitosti na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] tyto nemovitosti prodala žalované na základě smlouvy ze dne [datum], když k ověření podpisu smlouvy u žalované došlo až [datum]. Přestože je ve smlouvě ujednáno zaplacení kupní ceny ve dvou splátkách a pro druhou splátku byl sjednán termín plnění do deseti dnů od provedení vkladu vlastnického práva, nelze popřít, že kupní cena byla uhrazena sice ve dvou splátkách, a to při podpisu smlouvy (nikoliv po provedení vkladu), ale před provedením vkladu vlastnického práva pro žalovanou. Ve skutečnosti došlo k úhradě dne [datum] a [datum], když v té době za společnost e [právnická osoba] vystupoval jako jednatel [jméno] [příjmení]. Ten potvrzuje, že kupní cenu od žalované převzal a nepovažoval za nutné upravovat text smlouvy (ten byl v podstatě okopírovaný podle předchozí kupní smlouvy uzavřené mezi panem [příjmení] a společností e [právnická osoba]). Jako jednatel převzatou kupní cenu použil pro splnění závazku společnosti ve vztahu k věřiteli [jméno] [příjmení]. Ze sjednaného závazku - smlouvy o zápůjčce pak bylo prokázáno zapůjčení finanční částky spol. e [právnická osoba] a tímto věřitelem stvrzeno, že na konci roku 2019 měl vrácenou zápůjčku žalobkyní ve výši 420 000 Kč. Výkaz zisku a ztrát společnosti k [datum] pak uvádí jako tržbu 380 000 Kč odpovídající výši kupní ceny, a proto nelze přijmout argument jednatele společnosti [jméno] [příjmení], že bylo třeba kupní cenu nějakým způsobem vykázat“. Žádný z těchto důkazů nesvědčí o tom, že by žalovaná nesplnila svůj závazek uhradit kupní cenu a nelze proto ani dovozovat žádné prodlení se zaplacením kupní ceny. Proto nejsou splněny důvody pro odstoupení, které si účastníci v kupní smlouvě sjednali. 8. Ostatně žalo