5 C 264/2022-24 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce podal žalobu, ve které žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 717,26 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 163 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 545 Kč a částku 3 080 Kč. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společnosti [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], když na základě této smlouvy obdržel žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 20 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalobce podrobně popsal proces uzavírání smlouvy v elektronické podobě. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas a tím vznikla i povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Žalobce pak v žalobě vyčíslil celkovou hodnotu pohledávky ke dni postoupení 27 243 Kč a skládala se z jistiny 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 013 Kč a nesplacené smluvní pokuty 3 080 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání 150 Kč. Žalobce zároveň vyčíslil kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum], náklady spojené s mimosoudním vymáháním pohledávky a smluvní pokutu od [datum] do [datum] ve výši 3 080 Kč. Žalobce v žalobě doložil dvě smlouvy a to smlouvu ze dne [datum] na částku 3 200 Kč, kde zápůjční úroková sazba činí 279,83 % ročně a smlouvu pod stejným [číslo] ze dne [datum], která zněla na částku 20 000 Kč s úrokem 244,19% ročně. Zároveň doložil i doklad o vyčerpání úvěru a to ze dne [datum], kdy byla čerpána částka 3 200 Kč, dále [datum], kdy byla čerpána částka 800 Kč a konečně ze dne [datum] částka 16 000 Kč. Dále doložil oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní upomínku ze dne [datum] a výpis úkonu mimosoudního uplatnění pohledávky. Zároveň žalobce navrhl postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě od doručení výzvy, která mu byla doručena účinně dne [datum] na adresu [adresa žalovaného], takže stanovená 7 denní lhůta tak marně prošla dne [datum], aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vycházel z písemností předložených žalobcem, když obě smlouvy, které právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným pokládá za neplatné podle § 580 odst. 1 a § 588 a § 1813 obč. zák. Podle citovaných ustanovení, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které rozporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, které zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Soud pokládá obě smlouvy, které žalobce předložil za neplatné, neboť v obou byl sjednán nepřiměřený úrok vysoce překračující úroky obvykle požadované peněžními ústavy v době uzavření smlouvy v sídle dlužníka. Pokud jde o první smlouvu, je ze dne [datum] a tohoto dne byla žalovanému skutečně poskytnuta částka 3 200 Kč. Pokud jde o druhou smlouvu ze dne [datum], pak na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč až dne [datum], přitom splatnost dlužné částky byla ve smlouvě uvedena jako 30 dnů a to dne [datum], když je zjevný rozpor mezi datem poskytnutí částky 16 000 Kč a údaji uvedenými ve smlouvě. Pokud jde o výši úrokové sazby, té se Nejvyšší soud v ČR opakovaně vyjádřil ve svých rozhodnutích, např. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku 20 000 Kč a tuto žalobci nevrátil. Proto soud postupoval dle § 2991 obč. zák., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obrátí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný převzal částku 20 000 Kč. Tuto částku žalobci nevrátil, soud mu proto tuto povinnost uložil ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobě pak vyhověl, i pokud jde o úrok z prodlení, který žalobci přiznal po uplynutí 30 denní lhůty od poskytnutí úvěru, tak jak bylo ve smlouvě ze dne [datum] sjednáno. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy pak soud ve zbytku žalobu zamítl. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud postupoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tedy podle poměru neúspěchu a úspěchu ve věci. Žalobce měl úspěch z 87 %, neúspěch ze 13 %, náleží mu tedy náhrada nákladů řízení ve výši 74 % a to ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 155 Kč, dále za 3 úkony po 300 Kč a 3 x 100 Kč paušál podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. Náhrada nákladů řízení by tedy činila 2 407 Kč, 74 % činí 1 781,18 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle § 149 o.s.ř.