9 C 110/2023-24 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku ve výši 21 021 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že se jedná o nesplněný závazek vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]. 2. Žalovaný byl ve věci pasivní. K výzvě soudu obsahující též doložku, že soud bude mít za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, pakliže se k výzvě nevyjádří, žalovaný ničeho nesdělil. Soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, a zároveň bylo možné ve věci rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se jedná o smlouvu uzavřenou distančním způsobem, tj. prostřednictvím komunikace na dálku. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které byl žalovaný povinen splatit v celkové výši 20 640 Kč, a to v pravidelných 24 měsíčních splátkách s pohyblivou roční úrokovou sazbou a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. K tomu se žalovaný zavázal hradit další poplatky za sjednané doplňkové služby, a to jednorázově za expres výplatu ve výši 199 Kč, za službu bezpečnostní splátky poplatek ve výši 99 Kč měsíčně, za službu SMS servis poplatek ve výši 49 Kč měsíčně, a dále pro případ využití online platby poplatek ve výši 1 % z převáděné částky a poplatek ve výši 1 485 Kč v případě využití služby měsíčního odkladu splatnosti, přičemž bližší specifikaci jednotlivých doplňkových služeb obsahovala smlouva v následujících ustanoveních. Pro případ prodlení bylo smluvními stranami ujednáno právo žalobkyně požadovat splacení celé dlužné částky. Rovněž jí v takovém případě vzniklo právo na účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč měsíčně, jejichž skutečná výše závisela na rozsahu skutečně provedených úkonů, a v neposlední řadě i na smluvní pokutu ve výši 500 Kč měsíčně, resp. maximálně ve výši dlužné částky, a dále na úrok z prodlení. Výše poplatků a smluvních pokut uvedených ve smlouvě korespondují s předloženým sazebníkem. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], v němž jej upozornila na případné zesplatnění úvěru. Jelikož ani přes výzvu žalovaný dluh neuhradil, zesplatnila žalobkyně úvěr dopisem ze dne [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 20 891 Kč ve lhůtě do 14 dnů ode dne sepsání dané výzvy. Žalovaný byl dále k úhradě dlužné částky vyzván i předžalobní upomínkou, jejíž odeslání je prokázáno poštovním podacím archem. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je patrné rozúčtování jednotlivých splátek na jistinu, poplatky, úroky, smluvní pokuty a účelně vynaložené náklady, jakož i jednotlivé dlužné částky těchto položek, kdy v případě poplatků za bezpečnou splátku se jedná o čtyři měsíční splátky, tj. ve výši 396 Kč, shodně jako v případě poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč. V případě vyúčtovaných smluvních úroků se jedná o předepsané smluvní úroky do dne zesplatnění úvěru, tj. do [datum] ve výši 2 205 Kč. Účelně vynaložené náklady představují tři paušální měsíční poplatky ve výši 300 Kč za měsíc a dále 130 Kč za zaslaný doporučený dopis, tj. v celkové výši 1 030 Kč. V neposlední řadě z výpisu vyplývá i požadovaná smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč za tři měsíce po 500 Kč. 4. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta a posouzení úvěruschopnosti klienta vyplývá, z jakých údajů žalobkyně vycházela a v jakých registrech údaje o žalovaném ověřovala před poskytnutím úvěru, jakož i na základě jaké metodiky dospěla k závěru, že je v možnostech a schopnostech žalovaného úvěru splácet. 5. S ohledem na skutečnost, že si shora uvedené skutečnosti zjištěné soudem z listinných důkazů neodporují, odkazuje na tyto soud jako na skutkový závěr ve věci. 6. Soud daný právní vztah posoudil podle svého obsahu jako úvěrovou smlouvu podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), která se řídí jak smluvními ujednáními, občanským zákoníkem, tak zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 občanského zákoníku, se úvěrovou smlouvou úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splacením dlužné částky do prodlení, vzniklo žalobkyni též právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a to ve výši stanovené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat žalobní tvrzení, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, a to včetně úrokového příslušenství. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 294 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 842 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odstavce 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 021 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odstavce 5 písmene a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.