17 C 280/2024-58 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 33 474,92 Kč s příslušenstvím.2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost , právnická osoba, , s.s. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 70 000 Kč, přičemž tento úvěr měl být splácen v 72 splátkách po 1 476,35 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen sazbou 14,9 % p. a. Žalovaná úvěr načerpala dne , datum, , přičemž svůj úvěr nesplácela řádně a včas a proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, a téhož dne předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Dlužná částka se skládá z nezaplacené jistiny úvěru ve výši 31 374,92 Kč, smluvního úroku ve výši 1 974,72 Kč od , datum, do , datum, , smluvních poplatků ve výši 2 100 Kč (poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč a poplatek za upomínání ve výši 3x 600 Kč) a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 083,97 Kč.3. Podáním ze dne , datum, předchůdkyně žalobkyně navrhla postup podle § 107a o. s. ř., neboť , datum, došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. Soud o této žádosti rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. 17 C 280/2024-42, které nabylo právní moci. Žalobkyně je tak aktivně legitimována.4. Ústní jednání se , datum, konalo v nepřítomnosti účastníků.5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, kdy na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 70 000 Kč (smlouva o úvěru a výpis z úvěrového a běžného účtu). Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně úroků v 72 měsíčních splátkách ve výši 1 476,35 Kč, přičemž sjednaná úroková sazba činila 14,9 % ročně (smlouva o úvěru). Žalovaná úvěr řádně nehradila (výpis z úvěrového účtu), a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, , o čemž žalovanou vyrozuměla. Ke dni zesplatnění žalovaná dlužila na jistině částku 31 374,92 Kč, na smluvním úroku částku ve výši 1 974,72 Kč, na smluvních poplatcích částku ve výši 2 100 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 193,37 Kč (dopis ze dne , datum, a podací arch). Žalovaná ke dni , datum, dluží na zákonném úroku z prodlení částku 2 083,97 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjem žalované ve výši cca 22 000 Kč měsíčně čistého (potvrzení zaměstnavatele ze dne , datum, ).7. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru.8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.10. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Žalobkyně prokázala nárok smlouvou o úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem, výpisem z běžného a úvěrového účtu a dopisem ze dne , datum, (zesplatnění). Na základě smluvního vztahu byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně a včas své povinnosti došlo ke zesplatnění úvěru. Soud má za to, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, když výše splátek byla ve výši 7 % jejího měsíčního příjmu a úvěr byl do června 2023 řádně splácen.12. Soud tak žalobě tak soud zcela vyhověl, neboť částky, jak jsou specifikovány, byly žalobkyní řádně doloženy výše uvedenými listinami.13. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, náleží žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jistiny a z obchodního úroku podle § 1970 obč. zák., jehož výše je určena nař. vl. č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 358,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 340 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 474,92 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 280 Kč ve výši 1 738,80 Kč. Soud pro úplnost sděluje, že nepovažoval za úkon právní návrh podle § 107a o. s. ř., neboť jde o věc čistě v zájmu žalobkyně navíc je zřejmé ze smlouvy o postoupení pohledávek, resp. její přílohy, že došlo k postoupení 1 252 pohledávek, jde o formulářově podání a nelze každé jednotlivé podání považovat za účelně vynaložený úkon právní služby.