17 C 349/2023-24 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se s žalobou, která byla soudu doručena dne , datum, , domáhala zaplacení částky 41 014,46 Kč včetně úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , číslo, , podle které mohl být žalované poskytnut úvěr až do limitu 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr hradit řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 2,45 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala částku celkem 40 092,79 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 7 800 Kč. Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, proto žalobkyně ke dni , datum, úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění evidovala žalobkyně neuhrazenou jistinu ve výši 39 287,24 Kč, dále poplatky za pojištění ve výši 87,22 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 040 Kč.2. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne , datum, . V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.3. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě si smluvní strany sjednaly úvěrový rámec na částku 40 000 Kč, kdy žalobkyně prozkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná řádně neplnila své povinnosti a dostala se do prodlení s jednotlivými splátkami, a proto žalobkyně dne , datum, úvěr zesplatnila. K tomuto datu pohledávka žalobkyně za žalovanou představovala jistinu ve výši 39 287,24 Kč, jak vyplývá z výpisu z čerpání. Dále jde o nárok za poplatek za pojištění ve výši 87,22 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 040 Kč.4. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru.5. Smluvní vztah mezi účastníky soud posoudil podle ustanovení § 1810 a následující obč. zák. a § 2395 obč. zák.6. Podle § 2395 obč. zák. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah rovněž dopadá zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Nárok na smluvní pokutu je dán smluvním ujednáním a ust. § § 2048 obč. zák.7. Žalobkyně tedy prokázala nárok smlouvou o spotřebitelském úvěru, úvěrovými podmínkami, výpisem z čerpání, výzvami k zaplacení dluhu a předžalobní upomínkou.8. O úrocích z prodlení soud rozhodl podle § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Soud žalobě zcela vyhověl – i vzhledem k pasivitě žalované, neboť částky, jak jsou výše specifikovány, byly žalobkyní řádně doloženy výše uvedenými listinami.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 819 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 641 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 014,46 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.