17 C 96/2024-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobkyně domáhá zaplacení peněžité částky ve výši 11 997,80 Kč společně s příslušenstvím a rovněž přiznání účelně vynaložených nákladů řízení, které byly vyloženy v soudním řízení.2. Žalobu žalobkyně odůvodnila tak, že žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek na účtu, zřízeném u žalobkyně na základě smlouvy o účtu, č. , č. účtu, uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní.3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne , datum, . V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud vzdal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř. a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalovanému zřízen účet. Smlouvou ze dne , datum, byl sjednán povolený debet až do částky 10 000 Kč a sjednán úrok. Žalobkyně od smluv odstoupila, a to dopisem ze dne , datum, , neboť žalovaný porušil podstatným způsobem své povinnosti, zejména tím, že neudržel na účtu dostatek finančních prostředků ke krytí plateb. Dopisem ze dne , datum, informovala žalobkyně žalovaného o tom, že došlo ke zrušení účtu č. , č. účtu, s návaznými produkty a že žalovaný dluží žalobkyni částku 11 997,80 Kč (nepovolený debet).5. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru, mezi právní žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouvu o účtu ve smyslu § 2662 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V souladu s § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalobkyně tak ohledně záporného debetního zůstatku poskytla žalovanému úvěr ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Podle tohoto ustanovení platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně zcela po právu po žalované i zákonný úrok z prodlení ze žalované částky podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dále sjednaný úrok ve výši 15 % ročně.7. Soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě vyhověl v plném rozsahu.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.