19 C 302/2023-78 — Okresní soud v Domažlicích

I. Stručná rekapitulace obsahu žaloby, stanoviska žalovaného a průběhu řízení1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 94 687 Kč z titulu (nevyplacené části) náhrady nemajetkové újmy, způsobené jí nepřiměřenou délkou řízení, vedeného zdejšímu soudem pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém žalobkyně vystupovala v procesním postavení žalobce. Jelikož inkriminované soudní řízení trvalo téměř devět a půl roku, má žalobkyně za to, že podle Metodiky pro výpočet částky přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení k zákonu č. 82/1998 Sb. jí náleží náhrada ve výši 176 750 Kč. Základní částku ve výši 126 250 Kč (odpovídající délce osmi let a pěti měsíců) je totiž podle mínění žalobkyně nutno navýšit o 20 % proto, že šlo o skutkově a právně jednoduchou věc, a o dalších 20 % proto, že věc byla projednána jen v rámci prvoinstančního řízení.2. Žalovaný ve svém stanovisku ze dne , datum, konstatoval, že celková délka posuzovaného řízení byla skutečně nepřiměřená, čímž došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Žalovaný přitom při stanovení výše zadostiučinění reflektoval závěry sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010, přičemž vyšel ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, respektive z částky 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta poloviční částka, a to proto, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Současně žalovaný ve stanovisku neshledal důvod pro navýšení základní částky 15 000 Kč, naopak přikročil ke snížení základní výše zadostiučinění o 35 %, neboť zohlednil, že předmětné řízení bylo dvakrát přerušeno z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení (a z tohoto důvodu základní částku snížil o 30 %), a že se žalobkyně na délce řízení částečně podílela, když v úvodu řízení žádala o odročení jednání z důvodu probíhajících mimosoudních jednání (z tohoto důvodu základní částku snížil o 5 %). Nadto žalovaný ve stanovisku poukázal na skutečnost, že žalobkyně požaduje odškodnění ve výši několikanásobně převyšující hodnotu sporu. Po zohlednění všech okolností případu proto žalovaný na základě aplikace ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zadostiučinění ve výši 82 063 Kč.3. Ve vyjádření k podané žalobě potom žalovaný – z důvodů rekapitulovaných v předchozím odstavci – vyjádřil přesvědčení, že žalobkyni poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy. Žalovaný proto navrhl, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.4. V replice na vyjádření žalovaného žalobkyně namítla, že žalovaný v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2015 sp. zn. 30 Cdo 2528/2013 vůbec nepřihlédl k příslušenství žalované částky, tedy přehlédl skutečnost, že celkovou hodnotu sporu představovala částka 142 288 Kč. Podle žalobkyně tak žalovaný nemůže důvodně tvrdit, že přiznané zadostiučinění odpovídá hodnotě sporu.5. Při prvním jednání ve věci soud žalobkyni poučil v tom smyslu, že je třeba řádně vylíčit rozsah tvrzené újmy, tedy označit skutečnosti, v jejichž důsledku jí tvrzená újma vznikla, a rovněž konkretizovat, v čem tato újma spočívá. V této souvislosti soud poukázal na jistá specifika újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení v případě právnických osob, kdy je pro stanovení výsledné hodnoty satisfakce nutno přihlížet kupříkladu k ročnímu obratu žalobkyně, konkrétnímu významu daného řízení pro žalobkyni, či k tomu, zda si žalobkyně řádně plní své zákonné povinnosti (pravidelné předkládání účetních závěrek).6. V návaznosti na toto poučení žalobkyně podáním označeným jako „vyjádření“ v prvé řadě prezentovala přesvědčení, že vznik nemajetkové újmy v žalobě po všech stránkách řádně tvrdila, když podle ustálené judikatury nepřiměřená délka soudního řízení vždy zakládá silnou (byť vyvratitelnou) domněnka vzniku nemajetkové újmy. Rovněž s odkazem na konstantní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu se žalobkyně ohradila proti možnému rozlišení postavení fyzických a právnických osob v odškodňovacím řízení (mj. ve vyjádření cituje z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011 sp. zn. 30 Cdo 765/2010). S odkazem na obsah ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. potom žalobkyně opakovaně zdůraznila, že je namístě navýšit základní částku zadostiučinění o 20 %, neboť nešlo o skutkově a právně složitou věc, a o dalších 20 %, protože věc byla projednána v rámci jediného stupně soudního rozhodování. Nadto žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že žádným způsobem nezapříčinila prodloužení celkové délky řízení, jelikož jí nemůže jít k tíži, že jí soudní písemnosti byly opakovaně doručeny až 10. den, když právě tolik dní je jí zákonem dáno k doručení. V návaznosti na poučení soudu žalobkyně v doplnění žaloby zdůraznila, že pro ni mělo předmětné řízení zásadní význam, což doložila přiznáními k dani z příjmů právnických osob za roky 2015 až 2022. Vytkl-li soud žalobkyni při jednání, že si neplní své zákonné povinnosti, žalobkyně uvedla, že si je svého pochybení vědoma a záhy je napraví; předkládání účetních závěrek však není podle jejího názoru zákonným předpokladem pro přiznání přiměřeného zadostiučiněné a ani nemůže mít vliv na stanovení jeho výše.II. Dokazování a skutkové hodnocení věci7. Mezi účastníky bylo nesporné, že a) délka řízení, vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, byla nepřiměřená, a v důsledku toho žalobkyni vzniklo právo na přiměřenou satisfakci, a že b) řízení bylo od září 2014 do dubna 2018 ze zákona přerušeno, přičemž v paralelně vedeném insolvenčním řízení, vedeným Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. , spisová značka, , k žádným relevantním průtahům nedocházelo.8. Soud provedl důkaz obsahem předmětného spisu sp. zn. , spisová značka, , na jehož základě zjistil následující skutkový stav. Žaloba byla podána dne , datum, , první jednání ve věci proběhlo dne , datum, a bylo odročeno na , datum, . Na tomto jednání došlo k odročení na neurčito s tím, že účastníkům byla poskytnuta lhůta do , datum, , aby konkretizovali důkazní návrhy. Třetí jednání ve věci proběhlo dne , datum, . V závěru jednání došlo k odročení na , datum, , čtvrté jednání ve věci však bylo na žádost žalující strany odročeno na neurčito, přičemž k dotazu soudu žalující strana dne , datum, sděluje, že mimosoudní jednání mezi účastníky „stále probíhají“. Dne , datum, je zahájeno insolvenční řízení dlužníků – žalovaných; jejich úpadek byl zjištěn usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, . Schválené oddlužení žalovaných potom bylo zrušeno usnesením krajského soudu ze dne , datum, . Dne , datum, soudkyně zasílá přípis žalobkyni, ve kterém se táže, zda žalobkyně – za daných podmínek zjevné insolventnosti žalovaných – na žalobě trvá, na tento dotaz žalobkyně nikterak nereagovala, soudkyně proto tentýž dotaz opakuje přípisem ze dne , datum, , až na tento druhý přípis reaguje žalobkyně sdělením ze dne , datum, (!), že na žalobě trvá. Dne , datum, proto bylo vydáno usnesení o pokračování v řízení, nicméně až dne , datum, dochází k dalšímu úkonu, kdy soudkyně vyžádala policejní spis, přičemž dochází k nařízení jednání na , datum, , ze kterého se ovšem žalobkyně přípisem ze dne , datum, omluvila. Toto jednání, které proběhlo v nepřítomnosti účastníků, bylo odročeno na , datum, , i z tohoto jednání se žalobkyně omluvila přípisem ze dne , datum, . Jednání dne , datum, tak proběhlo pouze za účasti obou žalovaných; žalovaná zde předložila usnesení krajského soudu ze dne , datum, , kterým jí bylo schváleno oddlužení. Jednání bylo odročeno na neurčito a dne , datum, byl zaslán přípis informující o přerušení řízení. Dne , datum, byla věc přidělena nové soudkyni, která dne , datum, rozeslala účastníkům přípis, ve kterém byl sdělen revidovaný právní závěr, že řízení je přerušeno pouze ve vztahu k žalované, nikoliv ve vztahu k žalovanému. Následně proto proběhlo dne , datum, jednání, při kterém byl vynesen rozsudek, který nabyl právní moci dne , datum, . Ve vztahu k žalované pak byla věc vyčleněna k samostatnému řízení.9. Z žalobkyní předložených přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2015 až 2022 se podává, že za rok 2015 vykázala žalobkyně čistý obrat ve výši 489 143 Kč, za rok 2016 vykázala žalobkyně čistý obrat ve výši 225 360 Kč, za rok 2017 vykázala žalobkyně čistý obrat ve výši 319 554 Kč, za rok 2018 vykázala žalobkyně čistý obrat ve výši 127 200 Kč, za rok 2019 vykázala žalobkyně čistý obrat ve výši 351 000 Kč, za rok 2020 vykázala žalobkyně čistý obrat ve výši 132 600 Kč, za rok 2021 vykázala žalobkyně čistý obrat ve výši 140 846 Kč a za rok 2022 vykázala žalobkyně čistý obrat ve výši 336 647 Kč.10. Čisté obraty přinejmenším za roky 2018, 2020 a 2021 vskutku