19 C 320/2023-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 28 901 Kč z titulu příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], a vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedených vozidel nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou daným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky, resp. nákladů na upomínání. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 6. 12. 2023 č. j. 19 C 320/2023-21 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila k věci samé a aby uvedla, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak (byť toliko fikcí) splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým závěrům. 5. Žalovaná byla v rozhodné době, tedy ve shora označených obdobích vlastníkem – pojízdných vozidel – [registrační značka], [registrační značka] a [registrační značka] (všechny tři o objemu válců motoru nad 1350 cm³ do 1850 cm³), v uvedených obdobích však k těmto vozidlům neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou předmětným vozidlem, přestože jde o zákonnou povinnost vlastníka (provozovatele) pojízdného a registrovaného vozu podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek za nepojištěná vozidla potom žalovaná nezaplatila ani k výzvám žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum] Náklady na vymáhání nadto činí v každém jednotlivém případě částku 300 Kč, a k jejich zaplacení byla žalovaná rovněž před podáním žaloby vyzvána. 6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že žalovaná je povinna zaplatit příspěvek za každý den období, po které bylo vozidlo v jejím vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti, přičemž podle ustanovení § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby pak podle druhu vozidla (resp. podle objemu válců motoru); současně podle čtvrtého odstavce čtvrtého paragrafu platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 7. Výše příspěvku, respektive denní sazba vztahující se na vozidla žalované je potom stanovena v ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018. Jde tak o sazbu ve výši 47 Kč denně, což v daném případě – kdy bylo první vozidlo nepojištěno celkem 231 dnů (115 + 116), druhé vozidlo celkem 230 dnů (108 + 122) a třetí vozidlo celkem 122 dnů – znamená, že celková výše příspěvku představuje žalobkyní požadovanou částku 27 401 Kč (5 405 Kč + 5 452 Kč + 5 076 Kč + 5 734 Kč + 5 734 Kč). Současně žalobkyni náleží podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovení § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí náhrada nákladů na upomínání ve výši 5 x 300 Kč. 8. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 9. Nad rozhodný rámec podepsaný soud uvádí, že i kdyby bylo v řízení postaveno na jisto, že žalovaná – jakožto vlastník minimálně tří vozidel – neměla potřebné povědomí o zákonné povinnosti mít uzavřené příslušné pojištění, musí se v dané věci uplatnit stará právní zásada ignorantia iuris non excusat, podle které (hrubá) neznalost zákona neomlouvá. 10. Prvním výrokem tohoto rozsudku proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 157 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 900 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 609 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo].