20 C 227/2024-17 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s výše uvedeným příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu, na základě které byl žalovanému u žalobkyně zřízen běžný účet. Dne , datum, uzavřeli účastníci k této smlouvě dodatek č. , hodnota, o poskytnutí kontokorentu, kdy žalovanému bylo umožněno čerpat do částky 10 000 Kč. Kontokorent byl žalovanému zablokován pro neplnění smluvních podmínek a žalobkyně ke dni , datum, dluh zesplatnila. Žalobkyně se tak domáhá úhrady nezaplacené jistiny ve výši 9 881,98 Kč, smluvního úroku ve výši 18,9 % p.a. z neuhrazené jistiny jdoucího od , datum, do , datum, , smluvního úroku ve výši 15 % p.a. z neuhrazené jistiny jdoucího od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z neuhrazené jistiny od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného smluvního úroku za období od , datum, do , datum, ve výši 414,48 Kč a dále záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 1 100 Kč.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.Z provedených důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva, v rámci které byl aktivován běžný účet, který žalovaný mohl plně využívat. V souvislosti s uzavřením této smlouvy byl téhož dne uzavřen Dodatek č. , hodnota, , v rámci kterého žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazbou 18,9 %. Ze strany žalobkyně byl žalovaný opakovaně vyrozumíván a vyzýván k dobrovolné úhradě, žalovaný však na tyto výzvy nikterak nereagoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil své povinnosti, žalobkyně zesplatnila celý zbývající kontokorent najednou. K tomuto bylo jejím oprávněním dožadovat i úroku ve smluvně ujednané výši 18,9 %, od dne zesplatnění pak ve výši zákonného úroku z prodlení.Předmětný úrok je odpovídající podmínkám spotřebitelského úvěru s odkazem na § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinností žalovaného bylo včas hradit úvěr dle podmínek stanovených ve smlouvě. Protože žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil v době splatnosti, má žalobkyně rovněž právo požadovat po něm příslušenství v podobě smluvního úroku spolu se zákonným úrokem ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jehož výši stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyní požadovaný zákonný úrok z prodlením, který vychází z podmínek spotřebitelského úvěru s odkazem na § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neodpovídá v té době stanovené výši zákonného úroku z prodlení, kdy tato činila 14,75% p.a. soud proto žalobě zcela vyhověl až na tuto část, kdy žalobkyní požadované úroky snížil na úroveň zákonné sazby výrokem I. rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, kdy žalobkyně nárokovala pouze jeho úhradu.