20 C 284/2024-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž sjednané poplatky za uzavření smlouvy a doplňkové služby. Žalovaná se celkem zavázala zaplatit úvěrovanou částku včetně poplatků do 24 měsíců. Do dnešního dne žalovaná na úvěr neuhradila ničeho. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten od 15. dne po odeslání předžalobní výzvy do dne podání žaloby. Žalovaná částka se skládá z dosud neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku v celkové výši 396 Kč, úroků ve výši 1 470 Kč, žalobkyní vyčíslených účelně vynaložených nákladů za vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět ve 24 měsíčních splátkách jistiny ve výši 417 Kč včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a pevného úroku ve výši 490 Kč za druhou až osmou splátku úvěru. Dále se žalovaná – dobrovolně – zavázala k úhradě dalších poplatků – za bezpečnou splátku (99 Kč měsíčně) a expres výplata v jednorázové výši 199 Kč. RPSN činila 49,20 %. Součástí smluvních ujednání byl i závazek žalované uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý jednotlivý případ pozdní úhrady splátky a účelně vynaložené náklady, které byly sjednány v úvěrové smlouvě částkou 300 Kč za každý měsíc vymáhání, a které žalobkyně vyúčtovala v částkami 1 500 Kč a 900 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila dosud 2 Kč. Žalovaná byla k úhradě tohoto dluhu opakovaně upomenuta žalobkyní, jak plyne z upomínek k úhradě a z předžalobní výzvy ze dne , datum, .4. Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z této smlouvy, a to tím, že neuhradila v termínu splatnosti žalobkyní poskytnutý úvěr. Soud pro úplnost uvádí, že shledal za platné ujednání o poplatku za uzavření úvěru, pevného úroku za splátky úvěru a dalších dobrovolných poplatků, kdy tato částka se v přepočtu na roční úrok velmi těsně blíží trojnásobku běžné úrokové sazby, tj. hranici stanovené Nejvyšším soudem. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se zaplacení celého zůstatku dluhu včetně smluvního příslušenství a též zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o.z.). Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě zcela vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 790 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.