20 C 316/2024-50 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí a rovněž povinnosti nahradit vzniklé náklady řízení. Nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v období od , datum, do , datum, na odběrném místě , adresa, ve výši žalované částky.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené účastníky dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně jako obchodník se zavázala žalovanému jako oprávněnému zákazníkovi dodávat elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za služby platit sjednanou cenu na základě faktur za zúčtovací období vyplývajících z ceníku, jenž byl součástí smlouvy. Z faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny a s tím spojené služby za období uvedené v žalobě žalovanou částku 7 374 Kč splatnou do , datum, a částku 3 277 Kč splatnou do , datum, . Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán, naposledy předžalobní upomínkou ze dne , datum, .4. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona). Dále podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalovanému podle této smlouvy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni za služby spojené s dodávkou elektřiny částky vyúčtované výše uvedenými fakturami. Bylo na žalovaném, aby se žalobě bránil, kupříkladu tvrzením, že jeho dluh vůbec nevznikl, v nějakém rozsahu zanikl nebo se stal nevymahatelným. To však žalovaný neučinil. Jelikož žalovaný nezaplatil žalobci cenu služeb včas, ocitl se v prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat také úroky z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě zcela vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.