20 C 40/2024-34 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím v podobě jistiny ve výši 31 268,64 Kč, poplatků ve výši 2 397,47 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ke dni , datum, ve výši 3 200,08 Kč a dále zákonného a smluvního úroku z prodlení od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení.2. V návrhu uvedla, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, ) byla dne , datum, uzavřena Smlouva o kreditní kartě. Žalovanému byl žalobkyní poskytnut úvěrový rámec ve výši 32 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal, že neporuší sjednaný úvěrový limit. Úroková sazba činila 14,34 % p.a. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas předchůce žalobkyně proto dne , datum, úvěr zesplatnil a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem žalovanou částku.3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání mlčky souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z předložených důkazů soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalovaný spolu na základě žádosti , právnická osoba, kreditní kartu ze dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 32 000 Kč. Neuhrazená výše jistiny odpovídá žalobnímu návrhu. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván právním zástupcem k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žádaný smluvní úrok a poplatky vyplývají z VOP a Ceníku předchůdce žalobkyně ze , datum, , které byly součástí smlouvy a dále z obvyklé výše úvěrových sazeb v daném období, která se dle statistiky úrokových sazeb ARAD v době uzavření smlouvy pohybovala mezi 14 % - 15 % p.a. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, . Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána.5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 497 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v tehdejším znění. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok na dlužné pojistné z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Povinností žalovaného bylo včas úvěr uhradit dle podmínek stanovených ve smlouvě. Pohledávka pak byla postoupena žalobkyni podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, což založilo jeho aktivní legitimaci k podání žaloby. Protože žalovaný svůj závazek nesplnil v době splatnosti, má žalobkyně rovněž právo požadovat po něm zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jejichž výši stanoví vláda nařízením. Soud po přezkoumání, že žalobkyní požadované úroky nepřevyšují úrokovou výši stanovenou nařízením č. 351/2013 Sb., v platném znění uložil žalovanému povinnost tuto část příslušenství uhradit. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 365,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 347 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 666,11 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 280 Kč ve výši 1 738,80 Kč.