20 C 64/2024-33 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky, jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, v období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, . V této době nebyla ohledně uvedeného vozidla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalobkyně dále uplatnila nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 2 x 300 Kč a rovněž nárok na náhradu nákladů řízení.2. Žalovaný k návrhu uvedl, že vozidlo přenechal snaše, která jej dále prodala. Písemnou kupní ani darovací smlouvy nevyhotovovali. Není ani schopen doložit kupní smlouvu na současného vlastníka, kterému měla snacha vozidlo přenechat.3. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla v případě, je-li vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl provozovatelem vozidla registrační značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 v době od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, . V uvedených dobách ohledně vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaný byl k úhradě tohoto dluhu opakovaně upomenut žalobkyní, jak plyne z upomínek k úhradě a z předžalobních výzev. Řádné doručení výzev žalované vyplývá z dodejek a z předložených dokladů o sledování zásilky. Obsahem výzev je žádost o úhradu předmětných částek nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Náklady na vymáhání činí za každé období 300 Kč, k jejich zaplacení byla žalovaná vyzývána také výše uvedenými upomínkami.4. Žalované navrhl, aby mu byl stanoven splátkový kalendář. Uvedl, že je s ohledem na své majetkové poměry schopen splácet po 500 Kč měsíčně, možná něco navíc.5. Zástupce žalobkyně k tomu uvedl, že mu tato částka s ohledem na vymáhanou povinnost přijde příliš nízká. Žádal uložení splátek ve výši blíže k 1 000 Kč.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům - žalovaný, coby provozovatel výše uvedeného vozidla neměl ve výše uvedených obdobích sjednáno pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu to ukládá ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). V důsledku toho nebylo vozidlo žalovaného pojištěno celkem 255 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost pojistit své vozidlo. Podle § 4 odst. 1 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit „Kanceláři“ (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 citovaného zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 citovaného zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.7. Podle § 4 odst. 5 citovaného zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) platí, že výše denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí 47 Kč. Žalovaný tak byl povinen žalobkyni uhradit celkem částku 11 985 Kč. V souvislosti s uplatněním předmětného nároku vznikl žalobkyni nárok dožadovat se v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ustanovením § 2a citované vyhlášky nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 2 x 300 Kč.8. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalovaném zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Zástupce žalobkyně závěrem navrhl, aby soud žalobě vyhověl s tím, že vyčíslení nákladů řízení soudu předložil krátkou cestou. Žalovaný závěrem bez vyjádření.10. Soud v daném případě posoudil, že nárok žalobkyně má oporu v citovaných ustanoveních zákona, zejména § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ustanovením § 1 odst. 2 téhož zákona. Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na příspěvek a nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky dle citovaných předpisů, jejichž výše má oporu v ustanovení citovaného zákona a prováděcí vyhlášky.11. Soud z těchto důvodů nároku žalobkyně v plném rozsahu vyhověl, nicméně vyhověl žádosti žalovaného a v souladu s § 160 o.s.ř. mu uložil dotčenou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 374,53 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 585 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 620 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 3 139,94 Kč za 310 ujetých km v částce 2 339,94 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 259,94 Kč ve výši 1 314,59 Kč. Náklady řízení uložil žalovanému s ohledem na jeho aktuální situaci podle § 160 o.s.ř. uhradit také v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.