20 C 84/2024-43 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s výše uvedeným příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se přitom ve smlouvě zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit jí i úrok při sazbě 27,88 % ročně. Celou dlužnou částku přitom měl splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3,05 % ze sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný dosud na úvěr uhradil celkem částku 50 071 Kč. Nic jiného ani přes výzvy a upomínky žalobkyni nezaplatil. Proto žalobkyně nakonec v souladu se smlouvou celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Dluh žalovaného po zaúčtování přijatých plateb činil na jistině úvěru 149 397,59 Kč, na poplatku za pojištění 1 219,65 Kč, na účelně vynaložených nákladech na vymáhání dluhu 600 Kč a na smluvních pokutách 1 000 Kč. K nedoplatku na pojistném žalobkyně došla součtem neuhrazených poplatků ve výši 3x 406,55 Kč, které žalovaný řádně neuhradil spolu se splátkou úvěru. Žalobkyně dále upřesnila, že částka odpovídající účelně vynaloženým nákladům na vymáhání dluhu se konkrétně skládá z částky 100 Kč za každý měsíc, v němž byl dluh vymáhán, a představuje poměrnou část nákladů žalobkyně na zaměstnance, jež se podílejí na vymáhání dluhu, na systém, jež je k tomuto vymáhání využíván, na zaslané sms zprávy a uskutečněné telefonické hovory, jakož i správu a provoz budovy, v němž se nachází zázemí uvedených zaměstnanců, a také z částky 130 Kč za zaslaný doporučený dopis. Ke smluvním pokutám uvedla, že byly účtovány v souladu se smlouvou dle čl. 7.1 Smlouvy. Žalovaný nic z toho přes výzvy žalobkyně nezaplatila. Proto po něm žalobkyně kromě celé dlužné částky požadovala i zákonný úrok z prodlení za nedodržení termínu splatnosti závazků žalovaného, a to ve výši 15 % ročně z žalované částky od , datum, do zaplacení. Kapitalizovaný úrok ve výši 28 072,63 Kč vychází z úrokové sazby 27,88 % p.a. z úvěru za období od , datum, do dne sepsání žaloby, tj. , datum, z částky 149 397,59 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 051,73 Kč vychází z období od prvního dne prodlení po uplynutí lhůty k úhradě celé dlužné částky po zesplatnění do dne sepsaní návrhu, tedy od , datum, do , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, uzavřené žalobkyní a žalovaným pod č. , hodnota, , jejích dodatků z , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , přílohy č. , hodnota, a úvěrových podmínek žalobkyně, jež tvoří nedílnou součást úvěrové smlouvy, má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěrový limit na kreditní kartě ve finální výši 150 000 Kč. Mezi smluvními stranami byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě ve výši 27,88 %. Celkem měl žalovaný vrátit žalobkyni dlužnou částku formou měsíčních splátek ve výši 3,05 % z úvěrového rámce, tedy v konečné výši 4 568 Kč měsíčně. Termín splatnosti byl stanoven vždy k 20. dni následujícího měsíce. Tyto splátky v sobě zahrnovaly vždy příslušnou část jistiny úvěru a smluvního úroku. Smlouva obsahovala i ujednání, že pro případ prodlení s úhradou splátky může žalobkyně naúčtovat žalované účelně vynaložené náklady na vymáhání, které dle součtu reálně prováděných úkonů činily ke dni uzavření smlouvy 100 Kč měsíčně, a dále smluvní pokutu 500 Kč za prodlení s každou splátkou a v případě zesplatnění ještě smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny úvěru a úroků, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky, jakož i úrok z prodlení v zákonem stanovené výši. Poplatky a smluvní pokuty uvedené ve smlouvě byly v souladu se sazebníkem žalobkyně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu, kdy totožnost žalovaného byla řádně prověřena na základě předložených fotokopií průkazů totožnosti žalované a potvrzení formou SMS.4. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta, jakož i z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta a doložené pracovní smlouvy žalované vč. výplatních pásek vyplynulo, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy jeho tvrzená výše měsíčního příjmu 35 000 Kč odpovídala předloženým listinám. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala výpis z jeho bankovního účtu za měsíc březen 2022. Žalobkyně před uzavřením úvěru s žalovanou vyhodnotila zjištěné informace od žalovaného (příjmy, výdaje, atd.) a dospěla k závěru, že žalovanému lze daný úvěr poskytnout.5. Z výpisu čerpání splátek a úhrad k úvěru žalované vyplynulo, že částka 150 000 Kč byla vyplacena žalovanému na jeho účet. Žalovaný následně v období od , datum, do , datum, čerpal prostřednictvím kreditní karty žalobkyní poskytnutý úvěr ve výši uvedené žalobkyní. Žalovaný uhradil žalobkyni za sledované období částku 50 071 Kč. Tyto platby byly v souladu se smlouvou započteny na jistinu, úrok, pojištění a další závazky ze smlouvy.6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně pro kvalifikované prodlení žalovaného s úhradou splátek vyzvala k uvedenému datu žalovaného k zaplacení celého úvěru, a to včetně příslušenství a smluvních sankcí. Celkovou částku měl žalovaný zaplatit v dodatečné lhůtě 14 dnů.7. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, a to předžalobní výzvou ze dne 14. 9 2023, jež byla žalovanému zaslána doporučeným způsobem.8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Soud také přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednané finanční prostředky, a to bezhotovostním převodem na jeho účet, respektive úvěrovým rámcem s možností čerpání. Naopak žalovaný svým povinnostem z této smlouvy nedostál, když přestal hradit sjednané splátky úvěru a svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal ani poté, co byl úvěr celkově zesplatněn. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Soud má proto za to, že žaloba je důvodná. Protože žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil v době splatnosti, má žalobkyně rovněž právo požadovat po něm příslušenství v podobě žalobkyní požadovanými smluvními pokutami, smluvním úrokem spolu se zákonným úrokem ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jehož výši stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 386,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 089 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 152 217,24 Kč sestávající z částky 7 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 560 Kč ve výši 4 737,60 Kč. Soud podotýká, že žalobkyni nepřiznal (jí ostatně ani nepožadované) dva úkony doplnění žalobního návrhu k výzvě soudu, neboť žalobkyně tak doplnila listiny a tvrzení, jež měly být již součástí samotného žalobního návrhu.