4 C 11/2024-29 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce, otec žalovaného, podal dne , datum, u Okresního soudu v Domažlicích návrh na zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, svému synovi. Návrh zdůvodnil dosažením zletilosti nezletilého, výplatou invalidního důchodu ve výši 15 987 Kč a ukončením školní docházky. V závěrečném návrhu navrhoval, pokud soud nezruší vyživovací povinnost, aby tato vyživovací povinnost byla alespoň snížena.2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka jmenovaného usnesením č. j. 4 C 11/2024–14 ze dne , datum, podle § 29 odstavec 3 zákona č. 99/1963 Sbírky navrhoval, aby návrh žalobce byl jako nedůvodný zamítnut.3. Z opatrovnického spisu , spisová značka, Okresního soudu v Domažlicích bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud schválil uzavřenou dohodu rodičů o úpravě poměrů nezletilého , jméno FO, jak pro dobu před rozvodem, tak pro dobu po rozvodu manželství rodičů nezletilého. Rodiče se dohodli, že nezletilý bude svěřen do péče matky a otec bude přispívat na jeho výživu po 6 000 Kč měsíčně. Soud vycházel ze situace, že rodiče byli manželé, manželství uzavřeli , datum, , z dětí narozených v manželství byl nezletilý pouze , jméno FO, . Otec dosahoval příjmu v zaměstnání v , adresa, 300 € měsíčně, matka byla bez příjmu, pobírala pouze příspěvek na mobilitu nezletilého ve výši 400 Kč měsíčně, o nezletilého celodenně pečovala s ohledem na jeho zdravotní postižení - mentální retardaci, sekundární epilepsii, atrofii zrakových nervů a další. V tuto dobu byly shledány zvýšené náklady na péči o nezletilého. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo manželství rodičů nezletilého rozvedeno. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud schválil uzavřenou dohodu rodičů o snížení vyživovací povinnosti otce na nezletilého na částku 4 500 Kč měsíčně s účinností od , datum, . Na straně otce bylo vycházeno ze situace, že je schopen dosahovat minimálních příjmů 20 - 25 000 Kč měsíčně, z toho pak dohodnuté výživné 4 500 Kč měsíčně je odpovídající. Bylo vycházeno ze situace, že otec nezletilého navštěvuje jen sporadicky a nikdy o něj déle nepečoval. Matka o nezletilého pečovala celodenně, vyžaduje neustálou péči.4. Ze spisu , spisová značka, Okresního soudu v Domažlicích bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích č. j. , spisová značka, , spisová značka, ze dne , datum, byl žalovaný , Jméno zainteresované osoby 1/0, omezen ve svéprávnosti tak, že je schopen právně jednat jen v běžných záležitostech každodenního života, jiného právního jednání schopen není. Soud vycházel zejména ze závěru znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný trpí těžkou mentální retardací s pastickou kvadruparézou s diskinetickou složkou a sekundární onemocnění, není orientován osobou, místem, časem, situací, v popředí je defekt intelektu v pásmu těžké mentální retardace, osobnost nechápavá, snadno ovlivnitelná, manipulovatelná, není schopen se sám napít, najíst, v ruce hrneček neudrží, vyžaduje kompletní péči, není schopen se sám obléci, není schopen dodržovat hygienu, nemá přehled o cenách, nezná funkci peněz, neorientuje se časově. Jedná se o trvalé duševní onemocnění, a to i přes léčbu, kdy posuzovaný není schopen vystupovat sám za sebe, neumí číst, psát, počítat, nezná hodnotu peněz a ani zboží. Jeho stav vyžaduje 24 hodinovou péči a dohled, je imobilní.5. Ve věci bylo postaveno najisto, že žalovaný je osobou těžce zdravotně postiženou, a to jak fyzicky, tak mentálně. Mezi účastníky nebylo sporným, že o žalovaného pečuje jeho matka , Jméno zainteresované osoby 2/0, , a to od jeho narození.6. Podle § 910 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sbírky (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.7. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.8. Podle § 913 odstavec 1. o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné důvody odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti, majetkové poměry povinného.9. Podle zákonných kritérií vyživovací povinnost rodičů trvá do té doby, dokud děti nejsou schopny se samostatně živit. Jedná se o vzájemnou vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi. Tato vyživovací povinnost je postavena na situaci, kdy je dítě schopno se samostatně živit. Na straně žalovaného , jméno FO, však nastává situace, že s ohledem na své velmi závažné postižení nikdy nebude schopen samostatně se živit, ač bude mít ukončenou školní docházku a dosáhl zletilosti, a to proto, že trpí trvalým těžkým postižením, těžkou mentální retardací spojenou s pastickou kvadruparézou a sekundární epilepsií. Z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu není schopen se sám o sebe postarat a ani do budoucna toho schopen nebude. Proto i nadále je zachována vyživovací povinnost rodičů k uvedenému, ač zletilému, dítěti.10. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že matka o svého syna pečuje po dobu 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Svojí osobní péčí si ke svému synovi plní vyživovací povinnost. Žalobce, otec žalovaného, si plní vyživovací povinnost ke svému synovi hrazením výživného formou finančních prostředků, neboť žádným jiným způsobem si vyživovací povinnost k zletilému synovi neplní. Se svým synem se nestýká, nepomáhá jeho matce ve složité životní situaci a s péčí o společné dítě. V této souvislosti je třeba upozornit na odůvodnění posledního rozhodnutí soudu, kde se rodiče dohodli na snížení výživného na tehdy nezletilého , jméno FO, ze dne , datum, : „Soud na tomto místě i přes schválení dohody považuje za nutné poznamenat, že postoj otce při jednání i jeho přístup k plnění zákonné přednostní vyživovací povinnosti k nezletilému se jeví soudu jako bezohledný, když otec upřednostňuje své zájmy a zjevně si neváží osobní péče matky o společně zdravotně postižené dítě, jejíž obtížnost zpochybňuje.“11. Ve věci bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný je zcela odkázán na péči své matky, která se mu kromě času, který tráví ve škole, věnuje zcela. Školní docházka žalovaného nemá formu přípravy na budoucí povolání a osamostatnění se, jako tomu bývá u zdravých dětí, ale má charakter sociální a společenský, aby žalovaný nebyl izolován od okolního světa.12. Na straně žalovaného bylo vycházeno ze situace, že žije společně se svou matkou, která o něj pečuje a plní si svojí vyživovací povinnost osobní péčí. Matka žalovaného je zcela bez příjmu, žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 15 987 Kč měsíčně, příspěvek na péči ve výši 19 200 Kč, který byl následně zvýšen na částku 27 000 Kč měsíčně a bude přiznán příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč měsíčně. Žalovaný je vlastníkem osobního automobilu, na který byl poskytnut příspěvek ve výši 200 000 Kč od úřadu práce. V souvislosti s provozem vozidla, které je nezbytně nutné s ohledem na zdravotní stav žalovaného, se hradí v pojištění auta ve výši 2 381 Kč a průměrně měsíčně 2 000 Kč za pohonné hmoty. V souvislosti s nepříznivým zdravotním stavem je třeba vynakládat zvýšené náklady na hygienické potřeby, pleny, léky, drogerie, doplňky stravy. Současně je třeba dbát zvýšené péče ohledně stravy. Stravu je třeba mixovat. Zvýšené náklady jsou i na oblečení, povlečení, postele, prací prostředky, hygienické prostředky. Vedle těchto zvýšených nákladů je třeba hradit běžné náklady spojené s bydlením, kdy podle evidenčního listu nájemného činí nájem 4 095,36 Kč a SIPO (energie) 4 889 Kč. Žalovaný žije ve společné domácnosti se svojí matkou v obecním bytě. V případě nutnosti je třeba najímat pečovatele za finanční úplatu, odlehčovací pobyt po dobu 14 dnů stojí 20 000 Kč. Doplatek za lázeňský pobyt stojí 12 000 Kč – 15 000 Kč. Je třeba absolvovat cvičení, masáže. Nákup invalidního vozíku, který byl pořízen ze sbírky, stál 140 000 Kč.13. Žalobce opíral žalobu o dosažení zletilosti žalovaného, nároku na invalidní důchod a ukončení školní docházky. Žádná jiná tvrzení žalovaný neuvedl, netvrdil rozhodné skutečnosti jiné než ty, které jsou uvedeny v žalobě a nenavrhl k prokázání svých tvrzení, tj. k tomu, že žalovaný je schopen sám se živit a není třeba, aby nadále trvala vyživovací povinnost žalobce jako otce k žalovanému, jako synovi, žádné důkazy.14. Soud má za to, že žalobce není schopen soudu nabídnout žádné důkazy, které by prokázaly, že jeho vyživovací povinnost k žalovanému, jako synovi, zanikla a je proto třeba vyživovací povinnost zrušit.15. Není zde dán důvod pro snížení ani zrušení vyživovací povinnosti žalobce jako otce na žalovaného syna. V řízení byl prokázáno, že žalovaný není a nikdy nebude schopen se samostatně živit, vždy bude odkázán na finanční pomoc od státu nebo pomoc od svých rodičů. Matka si vyživovací povinnost ke svému synovi plní po celou dobu osobní péčí, která je zvýšená, velmi náročná a bude zvýšená po celou dobu života žalovaného. Příjmy, které má ž