7 C 122/2023-72 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem ze dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost, aby se okamžitě zdržel vypouštění jakékoliv vody ke stavební parcele parcelní číslo , číslo, , jejíž součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního – garáž, to vše v KÚ , adresa, , obec , adresa, .2. Tento svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem stavební parcely č. , číslo, o výměře , číslo, m², zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního - garáž, a to vše v KÚ. , adresa, , obci , adresa, . Tyto nemovitosti se nacházejí v , adresa, v , název města, a jsou zapsány na , číslo, pro obec , adresa, . Oproti tomu žalovaný je vlastníkem pozemků parcelní číslo , číslo, o výměře , číslo, m², jiná plocha, ostatní plocha, to vše v KÚ , adresa, , obec , adresa, . Na tomto pozemku, který je umístěn v , adresa, ulici, se nachází chodník, který je nepochybně v majetku žalovaného. Předmětná nemovitost je zapsaná Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj k.p. , adresa, na , číslo, Předmětné nemovitosti jak žalobce, tak žalovaného spolu bezprostředně sousedí. Nemovitost žalovaného je v terénu umístěna o trochu výše, než je umístěna stavební parcela žalobce s garáží, v reálu se jedná o mírně svažitý terén. Základní problém žalobce vidí v tom, že chodník je špatně vyspárovaný, a v důsledku tohoto pak dešťová voda z tohoto chodníku stéká zcela volně na pozemek žalobce, který je pak zamokřený. Tato voda stéká i do základu budovy žalobce - garáže, která se na předmětném pozemku nachází. V důsledku tohoto pak dochází ke škodám na majetku žalobce v důsledku nečinnosti žalovaného. Žalobce má za to, že žalovaný svým postojem narušuje sousedská práva, kdy v podstatě žalobce omezuje ve výkonu jeho vlastnického práva a vážně poškozuje jeho majetek. Žalobce vyzval žalovaného k odstranění tohoto problému, a to písemnostmi z , datum, a ze dne , datum, . Pro odstranění závady stanovil lhůtu do , datum, . Žalovaný na tyto jeho výzvy se vyjadřoval vyhýbavě a se zpožděním. Ze strany žalovaného mu bylo sděleno, že chodník byl kolaudován v roce 2016 a měl tak možnost vznést připomínky do projektové dokumentace, měl možnost vznést připomínky, měl však za to, že žalovaný žádost na odstranění závadného stavu vzal na vědomí. Dopisem ze dne , datum, žalovaný sdělil, že za přítomnosti projektanta bylo realizováno místní šetření, a žalovaný plánuje další stavební úpravy v předmětné lokalitě, a pak by řešil i odvod předmětné dešťové vody.3. Žalovaný s předmětným návrhem zcela nesouhlasil. Výslovně nesouhlasil s tím, že by jeho pozemek, jím vlastněný chodník, byl zdrojem vody stékající na pozemek žalobce nebo zdrojem podmáčení garáže, vlastněné žalobcem. Poukazoval na skutečnost, že chodník byl kolaudován v roce 2016. Z fotografií ze serveru , právnická osoba, k , datum, je zřejmé, že ke konci 2021, to znamená 5 let po kolaudaci, si žalobce sváděl vodu okapovým svodem, zaústěným přímo před stavbu garáže. To žalovaný vnímal jako skutečný zdroj vody, který mohl způsobit i podmáčení garáže. V březnu roku 2022 žalovaný vyzval žalobce, aby si dešťové vody likvidoval na svém pozemku. Předmětná povinnost vyplývá ze zákona, a žalobce jako vlastník stavby garáže je povinen likvidovat dešťovou vodu na svém pozemku. Žalobce není oprávněn svádět vodu na cizí pozemek, a není ani oprávněn svádět dešťovou vodu do kanalizace jiné osoby bez souhlasu této osoby. Do doby této výzvy žalovaného vůči žalobci nebyly vzneseny žádné námitky, a od této doby si začal stěžovat žalobce na podmáčenou garáž, a že k jejímu podmáčení dochází v důsledku odtoku vody z chodníku. Následně tento okap svedl opětovně přímo pod garáž, kdy tento přemístil, což vyplynulo opětovně z fotomap přímo u garáže, a má za to, že i tento způsob svedení okapu je zdrojem pro vodu v nemovitosti žalobce, a pro její podmáčení. Dalším zdrojem vody žalobce, kdy toto dokládal ze serveru , právnická osoba, k , datum, měla být samotná střecha garáže žalobce. Z fotografie žalovaný odvozuje, že oplechování střechy i střešní krytiny zasahuje dosti přes polovinu šířky okapového žlabu a při intenzivním dešti pak voda patrně přirozeně přepadá přes okap na chodník a zřejmě pak zatéká i na pozemek žalobce. Délka chodníku od garáže ke konci ulice je přibližně 4-5 m na délku osobního vozidla, a poté následuje zelený pás, kde se voda už přirozeně vsakuje. Dle žalovaného pak větší množství vody pak stěží může mít jiný zdroj než střechu garáže samotné. Žalovaný měl za to, že zdrojem podmáčení - vlhkosti v případě garáže, je voda, která dopadá na střechu této garáže, a kterou žalobce svádí celé roky okapem do bezprostřední blízkosti garáže, respektive přímo pod garáž.Žalovaný se chtěl s žalobcem domluvit na vyřešení této situace, k tomuto však chtěl přistoupit i přesto, že zcela neuznával argumentaci žalobce a přislíbil žalobci, že se pokusí realizovat odtokové žlaby v rámci investiční akce, kterou plánuje v brzké budoucnosti.4. Účastníci řízení v rámci předmětného řízení se pokoušeli smírně vyřešit předmět sporu, dohodnout se, v důsledku jejich postoje k předmětné věci a řešení otázky náhrady nákladů řízení, od tohoto ustoupili.5. Podle § 1013 zákona č. 89/2012 Sb. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky- imise- vnikají na pozemek jiného vlastníka, souseda v míře nepřiměřené místním poměrům, a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku, to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů, a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se opírá o zvláštní právní důvod.6. Podle § 1019 odstavec 1 druhá věta zákona č. 89/2012 Sb. vlastník pozemků níže položeného se nemůže bránit přirozenému stékání vody ze sousedova pozemku položeného výše, zejména pokud tam voda pramení nebo odsud teče v důsledku deště nebo oblevy. Za předpoklad, pokud však dojde k tomu, že dojde ke změně pozemku, že pozemek se vyasfaltuje, čímž se zabrání přirozenému vsakování dešťové vody, a ta následně stéká na pozemek souseda, případně je tam dokonce svedena, tak je možné se bránit tím, aby musel svůj pozemek uvést do stavu, při kterém nebude voda stékat, zpravidla do původního stavu. V rámci § 1019 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb. bývá někdy prostředkem pro zabránění toho toku i to, že může být přikázáno, aby okap byl sveden jinam než na jeho pozemek.7. Z fotodokumentace z místa obou pozemků účastníků řízení, kterou doložil žalovaný spolu vyjádřením ze dne , datum, , soud zjistil, že voda po dešti dopadla na chodník a zůstala v kaluži na nižším místě, které se však nenacházelo na pozemku žalobce, ale na pozemku žalovaného na samotném chodníku ještě před vjezdem do garáže.8. Z předložené fotodokumentace bylo dále zjištěno, že byl měřen spád chodníku směru spádu chodníku,9. Z katastrální mapy soud zjistil, že předmětné pozemky tak, jak byly vymezeny v návrhu, pozemek parc. číslo , číslo, na , číslo, a pozemek parcelní číslo , číslo, na , číslo, , vše evidované u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, k.p. , adresa, spolu sousedí, oba dva se vyskytují v , adresa, ulici. Mezi účastníky řízení bylo nesporné vlastnictví k předmětným pozemkům.10. Z písemnosti žalovaného ze dne , datum, , která byla vypravena žalobci dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný byl vyzván, aby odváděl dešťovou vodu z jeho nemovitosti v , adresa, – garáže p.č. st. , číslo, v k.ú. , adresa, mimo městský chodník žalovaného, kdy bylo shledáno, že tato voda z nemovitosti žalobce nevhodným vyústěním vytéká na tento chodník a není napojena přímo na dešťovou kanalizaci.11. Z písemnosti ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného, aby zabránil stékání dešťové vody přímo na jeho pozemek pod základy jeho objektu , číslo, , adresa, . Zdůraznil, že voda objekt poškozuje, způsobuje rozpadání a zamokření pozemku k němu přilehlému.12. Z písemnosti žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že na základě žádosti proběhlo , datum, místní šetření. Žalovaný připomněl, že , adresa, ulice byla rekonstruována v roce 2016. Dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí - stavební povolení pod č.j. , spisová značka, , spis , číslo, o rekonstrukci této ulice. Účastníkem řízení v dané právní věci byl i žalobce, a tento měl prostor pro podání námitky k povolované projektové dokumentaci. Toto právo ze strany žalobce nebylo využito, a nebylo ani podáno následně odvolání proti výše uvedenému rozhodnutí. Projektová dokumentace v dané právní věci řešila celkovou rekonstrukci místní komunikace v , adresa, ulici. Trasa místní komunikace byla řešena s ohledem na okolní výstavbu a výškové vedení nivelity bylo dáno především stávajícími podmínkami. Ze strany žalobce nebyly vzneseny žádné námitky, žádná upozornění na nedostatečnost řešení odvodnění z povrchu opravované komunikace, a neproběhlo ani odizolování nemovitosti žalobce souběžně s postupem prací zhotovitele. Povrch komunikace byl