8 C 12/2024-35 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce podal zdejšímu soudu dne , datum, „žádost o ukončení hrazení výživného na syna“ s tím, že syn ukončil učební obor a žalobce se nenachází v uspokojivé situaci, jak zdravotně, tak finančně. Žalobce poukázal na svá zdravotní omezení s tím, že je půl roku na nemocenské a vše se zdražuje.2. Po opakovaném poučení ze strany soudu při jednání žalobce změnil svůj návrh tak, že žádá o snížení výživného od září 2024 na částku 1 500 Kč s ohledem na výplatu nemocenských dávek, které mu neumožňují hradit výživné ve stanovené výši. Soud změnu žaloby s ohledem na téměř totožný předmět řízení připustil.3. Po provedeném dokazování opatrovník žalovaného, který je omezen ve svéprávnosti, žádal, aby žaloba byla zamítnuta, přičemž poukazoval na nuzné poměry žalovaného a na skutečnost, že žalobce má dle výsledku dokazování dostatečné prostředky pro hrazení vyživovací povinnosti v dosavadní výši.4. Z připojeného opatrovnického spisu žalovaného bylo zjištěno, že naposledy bylo rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, č. j. , spisová značka, – , číslo, , kterým byla prodloužena doba omezení svéprávnosti žalovaného na dobu 5 let s tím, že zůstává nadále omezen ve svéprávnosti v plném rozsahu včetně práva volit a být volen, s výjimkou dispozice s částkou 100 Kč denně, přidělovanou opatrovníkem, a s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Soud jmenoval opatrovanci veřejného opatrovníka – , adresa, . Soud při rozhodování vycházel z přetrvávající trvalé duševní poruchy posuzovaného – lehké mentální retardace s intelektovými schopnosti na spodní hranici, a z hodnocení osobnosti posuzovaného jako lehce zneužitelné, manipulovatelné, simplexní a infantilní.5. Z připojeného opatrovnického spisu, vedeného ohledně matky žalovaného pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, č.j. , spisová značka, byla , jméno FO, , omezena ve svéprávnosti v plném rozsahu a veřejným opatrovníkem jí bylo jmenováno , adresa, .6. Ze zprávy veřejného opatrovníka ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný disponuje invalidním důchodem ve výši 13 578 Kč, a žije se svou matkou ve společné domácnosti, přičemž jejich společný příjem bez výživného představuje částku 21 960 Kč měsíčně. V domácnosti dále žije teta žalovaného , jméno FO, , která je rovněž v invalidním důchodu, a prarodič žalovaného , jméno FO, , oba důchodci, kteří nesou náklady na bydlení. Rodinný dům, v němž žalovaný bydlí, je dlouhodobě zanedbaný a veřejný opatrovník aktuálně postupně provádí výměnu vnitřního zařízení, přičemž prakticky všechny místnosti v obytné části jsou na hraně bezpečného a hygienického využití. Žalovaný disponuje na svém účtu částkou 234 956,94 Kč, z níž se postupně čerpají výdaje na renovaci domu, naposledy ve výši 12 715 Kč ve prospěch , právnická osoba, , adresa, . Poměry rodiny jsou nuzné a napjaté. Žalovaný i přes ukončení učebního oboru není schopen s ohledem na své zdravotní omezení samostatně vykonávat pracovní činnosti mimo chráněnou dílnu, která však není k dispozici.7. Ze zprávy exekučního oddělení vyplývá, že dlužné výživné bylo vymoženo prostřednictvím srážek ze mzdy a pod sp. zn. zdejšího soudu , spisová značka, probíhá výkon rozhodnutí pro běžné výživné srážkami ze mzdy povinného (žalobce) u společnosti , právnická osoba, .8. Z výslechu žalobce a z jím předložených listinných důkazů k jeho zdravotnímu stavu a příjmům a výdajům, včetně nahlédnutí do výpisu z mobilního bankovnictví, byly zjištěny následující skutečnosti.9. Žalobce je od , datum, v pracovní neschopnosti a je léčen na chirurgii pro zranění kotníku a sledován se štítnou žlázou. Žalobci je po srážce částky 3 000 Kč na výživné v rámci výkonu rozhodnutí vypláceno z nemocenské částka 16 260 Kč měsíčně. Žalobce žije v nájemním bytě zaměstnavatele, kde hradí 6 500 Kč za nájem, 1 200 Kč za elektřinu, a 300 Kč za plyn, přičemž hradí více, než jsou předpisy plateb tak, aby neměl nedoplatek, když aktuálně má přeplatek 582 Kč za plyn. Žalobce žije sám, má pouze dluh u synovce, který však nesplácí. Žalobci byl dále vrácen přeplatek od zaměstnavatele ve výši 1 000 Kč za bydlení. Návratu do zaměstnání žalobci brání poškození oka, kdy prodělal již dvě operace. Žalobce si dále hradí úrazovou pojistku s připojištěním částkou ve výši 450 Kč měsíčně. Z mobilního bankovnictví žalobce bylo zjištěno, že dne , datum, mu byla vyplacena životní pojistka ve výši 164 627 Kč. Žalobce k tomu uvedl, že z ní uhradil dluh synovci ve výši 30 000 Kč a neteři ve výši 20 000 Kč, a částku 90 000 Kč si uložil u svého známého za účelem uspořádání oslavy svých 60. narozenin. Žalobce je kuřákem, přičemž vykouří krabičku cigaret 1krát za 5 dní s výdajem 140 Kč.10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , spisová značka, byla snížena vyživovací povinnost žalobce na částku 3 000 Kč a ve zbývající části byl návrh žalobce zamítnut. Žalobce dle odůvodnění tehdy pobíral rovněž příjem 16 086,-Kč a byl v pracovní neschopnosti.11. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.12. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.13. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.14. Na základě shora uvedených skutečností soud po provedeném dokazování v souladu s citovanými ustanoveními dovodil, že žaloba o snížení vyživovací povinnosti není důvodná.15. Především nenastala oproti době předchozího posouzení vyživovací povinnosti žádná zásadní okolnost, která by byla způsobilá změnit výši vyživovací povinnosti žalobce jako otce vůči synovi. Žalovaný je nadále omezený ve svéprávnosti a i přes ukončení učebního oboru není zjevně z objektivních důvodů schopen získat zaměstnání a není schopen se sám živit, když na tomto závěru nemění ničeho ani výplata invalidního důchodu, kterou nelze s takovou schopností zaměňovat. Na straně žalovaného pak nelze přehlédnout nízkou sociální úroveň jeho domácnosti a jejích dalších členů, kdy matka žalovaného je rovněž omezena ve svéprávnosti, teta je v invalidním důchodu a prarodič v důchodu starobním. Dům, v němž žalovaný spolu s těmito osobami bydlí, pak vyžaduje zásadní renovaci, neboť se nachází v havarijním stavu. Relevantní změnu poměrů soud neshledal ani na straně žalobce, který dosahuje stejně jako v době posledního rozhodnutí příjmu kolem 16 000 Kč měsíčně (po srážce výživného) a již v době předchozí se nacházel v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Na straně žalobce navíc nelze pominout, že o poměry svého syna se i přes jeho zdravotní omezení dlouhodobě nijak nezajímá a jeho životní úroveň soud oproti žalovanému hodnotí jako vyšší, když nelze přehlédnout aktuální výplatu životní pojistky ve výši 164 000 Kč, z níž si je schopen ponechat za účelem oslavy vlastních narozenin částku 90 000 Kč(!). Žalobce je rovněž schopen vynakládat měsíčně dle vlastního vyjádření částku ve výši 840 Kč za cigarety, je schopen přeplácet výdaje na bydlení a na energie, a hradit si úrazovou pojistku s připojištěním částkou 450 Kč měsíčně. V této souvislosti má soud za to, že požadavek žalobce na snížení výživného je s ohledem na výše uvedené okolnosti i v rozporu s dobrými mravy.16. Ze všech těchto důvodů proto soud uzavřel, že v možnostech žalobce je i nadále hradit částku výživného v dosavadní výši, kdy žalovaný není schopen se sám živit, a návrh na snížení výživného proto zamítl.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., a i přes plný úspěch žalovaného náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nevznikly a nebyly požadovány.