16 C 34/2025-34 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, na základě něhož by bylo uloženo žalovanému hradit jí částku ve výši 5 100 Kč měsíčně z titulu výživného rozvedené manželky. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že manželé jsou rozvedeni, za trvání manželství se narodily dvě nezletilé děti. Manželka se ze společné domácnosti odstěhovala a nyní žije v bytě, který vlastní její bratr. Vzhledem k tomu, že má zvýšené náklady spojené s nájmem, ale také s výchovou nezletilých dětí , jméno FO, a , jméno FO, , a také vzhledem ke skutečnosti, že za žalovaného uhradila telefony, které nyní splácí, je její finanční a existenční situace tíživá. S ohledem na tyto skutečnosti požaduje stanovit výživné rozvedené manželky.2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že souhlasí s podaným návrhem.3. Soud provedl dokazování listinami do spisu účastníky založenými, jakož i listinami vyžádanými a výpovědí účastníků.4. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný a žalobkyně byli rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , v právní moci , datum, , rozvedeni. Žalobkyně má tři vyživovací povinnost – k nezletilé , jméno FO, , k nezletilému , Jméno žalovaného, a , jméno FO, . Žalovaný má dvě vyživovací povinnosti, a to k nezletilému , Jméno žalovaného, a , jméno FO, . Poměry nezletilého , Jméno žalovaného, byly upraveny rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , jímž byl nezletilý , jméno FO, svěřen pro dobu před, tak i pro dobu po rozvodu do péče matky a otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilého částkou 2 000 Kč měsíčně.5. Žalobkyně v rámci své výpovědi soudu sdělila, že v současné době žije spolu se třemi nezletilými dětmi v bytě, který vlastní její bratr. Nájem bytu je stanoven do , datum, s tím, že bratr je připraven tento nájem na jakoukoliv delší dobu prodloužit. Nájemné činí 4 500 Kč měsíčně. Během měsíce září či října by se měla žalobkyně spolu s nezletilými dětmi stěhovat do jiného nájemního bytu, kde náklady na bydlení by měly značně stoupnout, a to až na částku cca 15 000 Kč měsíčně. Na nezletilou , jméno FO, má žalobkyně stanoveno výživné 4 000 Kč měsíčně, které je jejím otcem hrazeno řádně a včas. Na nezletilého , jméno FO, je stanoveno výživné pro žalovaného na částku 2 000 Kč měsíčně, které bylo uhrazeno pouze jednou, a to v měsíci červenci 2025. Pro nezletilou , jméno FO, je podán návrh na určení výživného. Žalobkyně soudu dále sdělila, že její jediný příjem je v současné době rodičovská dovolená ve výši 9 720 Kč měsíčně. Dále sdělila, že pro žalovaného pořídila dva mobilní telefony. Smlouvy o pořízení mobilních telefonů jsou uzavřeny na žalobkyni, která hradí kupní cenu těchto mobilních telefonů, jedná se o částku 600 Kč měsíčně dohromady, které splácí pravidelně každý měsíc s tím, že na jeden telefon zbývá doplatit 900 Kč a na druhý telefon 1 500 Kč. Dále také sdělila, že její matka si brala půjčku, aby pomohla finančně žalovanému, kterou nyní za žalovaného splácí, žalovaný ničeho její matce na danou půjčku nehradí. Dle výpovědi žalobkyně ukončila se žalovaným společnou domácnost v měsíci červnu 2025, kdy se definitivně odstěhovala z posledního společného bydliště účastníků. Naposledy byla se žalovaným v kontaktu v srpnu 2025. Vyslovila přesvědčení, že žalovaný je uživatelem OPL. Žalovaný má diagnostikovánu duševní poruchu, která není přechodná, v důsledku níž je nutné, aby bral léky a chodil pravidelně na injekce. Dle názoru žalobkyně se žalovaný dostal do závadové společnosti, která je uživatelem OPL a v souvislosti s tímto vztahem přestal užívat doporučené léky a přestal chodit na injekce a diagnóza žalovaného se tak plně rozvinula. Dále uvedla, že žalovaný pobírá invalidní důchod 3. stupně, což je dle jejího názoru jeho jediný příjem. Donedávna pracoval, nicméně práci opustil a ocitl se tak bez jakéhokoliv pravidelného příjmu. Ona, spolu s jeho rodinou, mu pomohli, aby se evidoval na úřadu práce, nicméně v tuto chvíli nepobírá žádné státní dávky. Již s ním není v žádném kontaktu.6. Žalovaný v rámci své výpovědi uvedl, že žije stále na adrese , adresa, , kde by měl hradit pravidelně nájem. Donedávna se jednalo o dům v jeho vlastnictví, který však převedl smluvně na společnost, která mu přislíbila uhradit jeho finanční závazky, a to za částku 1 200 000 Kč. Zdali tato částka byla použita na jeho finanční závazky mu není známa, stejně tak i zdali byla řádně uzavřena smlouva o převodu nemovitosti mu taktéž nebylo známo. Jinak uvedl veškerá tvrzená nesporná, která uvedla i žalobkyně, tj. tedy co se týče jeho invalidního důchodu, kdy skutečně je poživatelem invalidního důchodu, což je v tuto chvíli jeho jediný příjem. Žalovaný je od června 2025 zaevidován v evidenci uchazečů o zaměstnání a dle svých slov si zaměstnání stále shání. Měla by mu být přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 60 % jeho předchozího platu, což by mělo činit cca 20 000 Kč měsíčně. V květnu 2025 obdržel poslední výplatu, dostal výpověď z předchozího pracovního poměru. Žalovaný neuvedl důvod výpovědi. Dodal, že nedostal žádné odstupné. Nemá omezenou pracovní schopnost. Žalovaný potvrdil tvrzení žalobkyně, kdy trpí diagnózou schizofrenií, ale v současné době neužívá žádné léky a nechodí na injekce, a to ze svého vlastního rozmyslu, ze svého vlastního popudu, kdy sdělil, že se cítí být v pořádku, cítí se dobře a dle jeho názoru není zapotřebí, aby byl dále medikován. Dodal, že se žalobkyní ukončili společnou domácnost v červnu 2025 a naposledy se viděli v srpnu 2025. Připustil, že na výživu nezletilého , jméno FO, zaplatil žalobkyni částku 2 000 Kč v měsíci červenci, jiné finanční prostředky nepřispěl, neboť neměl z čeho. Má dvě vyživovací povinnosti. Není vlastníkem žádné nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí. Přisvědčil, že si je vědom vyživovací povinnosti k rozvedené manželce a ke dvěma nezletilým dětem. Této vyživovací povinnosti chce dostát, nicméně měl obavu o výši svého příjmu. Stejně tak i připustil, že manželka, resp. žalobkyně, zakoupila dva mobilní telefony, které užíval právě on a žalobkyně splácela kupní cenu těchto mobilních telefonů. Ohledně existence mobilních telefonů nebylo žalovanému ničeho známo, kdy vyslovil přesvědčení, že spolubydlící, které měl ve svém domě, mu pravděpodobně tyto mobilní telefony odcizili, žádný telefon v současnosti neužívá.7. Podle § 760 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sbírky, občanského zákoníku (dále jen o. z.) není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.8. Podle § 761 odstavec 2 o. z. nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud.9. Podle § 762 odstavec 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na určení výživného rozvedené manželky je podán důvodně, neboť v důsledku rozvodu manželství došlo k poklesu životní úrovně manželky a rozvedená manželka není schopna se sama živit právě s ohledem na péči o nezletilé děti. V tuto chvíli nastupuje jako finanční podpora a pomoc manžel, kdy zajišťuje potřebné finanční přispění, aby mohla rozvedená manželka spolu s nezletilými dětmi dostát určité životní úrovně. Za dané situace je soud toho názoru, kdy rozvedená manželka, tj. v tomto případě matka tří nezletilých dětí, není schopna si sama obstarat finanční prospění lepší či vyšší, nežli je dávka státní sociální podpory v podobě rodičovského příspěvku či dávky hmotné nouze, a to po dobu minimálně tří let, tj. tedy po dobu, nežli bude moci nejmladší dítě nastoupit do předškolního vzdělávání. Soud s ohledem na tyto okolnosti stanovil výživné rozvedené manželce ve výši odpovídající příjmům manžela, kdy v tuto chvíli žalovaný je saturován pouze invalidním důchodem a dále je podána žádost o přiznání podpory v nezaměstnanosti, předpokládá její přiznání. Žalovaný i přesto, že si zaměstnání shání, jeho finanční situace v tuto chvíli nebyla natolik dobrá, aby soud uvažoval o vyšší částce výživného, ostatně žalovaný s takto stanovenou částkou výživného souhlasil, a i žalobkyně nakonec doznala, že částka ve výši 2 000 Kč měsíčně je částka odpovídající finanční podpoře, a to po dobu tří let od pr