20 C 147/2025-34 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 154 946 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž sjednané poplatky za uzavření smlouvy a doplňkové služby. Žalovaný se celkem zavázal zaplatit částku ve výši 277 056 Kč, a to 72 pravidelnými měsíčními splátkami po 3 848 Kč. Roční úroková sazba úvěru činila 21,569 %. Do dnešního dne žalovaný na úvěr uhradil pouze 88 564 Kč. Požadovaná částka 136 999 Kč se skládá z dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 19 180 Kč, obchodního úroku od data poslední splátky před zesplatněním úvěru do data ukončení smlouvy ve výši 558 Kč, nesplacené jistiny ve výši 116 331 Kč, smluvních sankcí z prodlení dle bodu 5. smlouvy ve výši 500 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena, mj. z jeho výplatních pásek zaměstnavatele za 3 měsíce předcházející uzavření smlouvy.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 154 946 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět v 72 měsíčních splátkách ve výši 3 848 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,569 % p.a. RPSN činila 23,8 %. Součástí smluvních ujednání byl i závazek žalovaného uhradit částku 500 Kč za upomínku, která musela být ze strany žalobkyně zaslána žalovanému v případě prodlení. Dále účelně vynaložené náklady, které byly sjednány v úvěrové smlouvě částkou 430 Kč celkem za 4 měsíce vymáhání, a které žalobkyně vyúčtovala částkami 3x 100 Kč a 130 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil dosud 88 564 Kč. Žalovaný byl k úhradě tohoto dluhu opakovaně upomenut žalobkyní, jak plyne z upomínek k úhradě a z předžalobní výzvy ze dne , datum, . Úvěruschopnost žalovaného byla mj. ověřena z jím předložených výplatních pásek.4. Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z této smlouvy, a to tím, že neuhradil v termínu splatnosti žalobkyní poskytnutý úvěr. Soud pro úplnost uvádí, že shledal za platné ujednání o poplatku za uzavření úvěru, pevného úroku za splátky úvěru a dalších dobrovolných poplatků, kdy tato částka nepřesahuje trojnásobek běžné úrokové sazby v daném období, tj. hranici stanovené Nejvyšším soudem. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se zaplacení celého zůstatku dluhu včetně smluvního příslušenství (kdy soud ověřil, že žalobkyní požadovaný kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 17 125,58 Kč nepřesahuje částku, kterou za požadované období , datum, do , datum, s úrokem 21,57 % ročně může žalobkyně požadovat) a též zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o.z.). Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě zcela vyhověl až na žalobkyní chybně vyčíslený zákonný úrok z prodlení, který v prvním pololetí roku 2025 činil 12 %, kdy v přesahující části žalobu zamítl výrokem II.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení co do požadované jistiny zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 368,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 850 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 136 999 Kč sestávající z částky 6 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 090 Kč ve výši 4 428,90 Kč.