20 C 189/2025-18 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím. výši 19 830 Kč. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožadovala z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, . Na základě předmětné smlouvy měl žalovaný možnost čerpat úvěrový rámec do 20 000 Kč za podmínek stanovených ve smlouvě. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil. Ze strany žalobkyně byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky celkem ve výši 19 830 Kč. Dále žalobkyně požadovala částku 374,72 Kč jako poplatek za pojištění úvěru, náklady vymáhání ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč a náhradu nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému postupným čerpáním částka ve výši 19 830 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % aktuální dlužné částky do každého 20. dne v měsíci. Ve smlouvě strany sjednaly také poplatek za pojištění úvěru ve výši 374,72 Kč. Žalovaný celkem načerpal výše uvedenou částku, avšak řádně nesplácel úvěr. Žalobkyně tedy využila svého práva a zesplatnila celý úvěr ke dni , datum, . Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Vzhledem k neplnění povinností ze strany žalovaného nárokovala žalobkyně smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč dle bodu 9.1. smlouvy, a také náklady na vymáhání, vycházející z téhož ujednání smlouvy, ve výši 600 Kč.4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z této smlouvy, a to tím, že neuhradil v termínu splatnosti žalobkyní poskytnutý úvěr. Soud pro úplnost uvádí, že shledal za platné ujednání o poplatku za uzavření úvěru, pevného úroku za splátky úvěru a dalších dobrovolných poplatků, kdy tato částka se v přepočtu na roční úrok velmi těsně blíží trojnásobku běžné úrokové sazby, tj. hranici stanovené Nejvyšším soudem. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se zaplacení celého zůstatku dluhu včetně smluvního příslušenství, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání a též zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o.z.). Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě zcela vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 906 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 091 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 804,72 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.