5 C 222/2025-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 36 211,80 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr do výše 10 000 Kč. K prvotnímu čerpání úvěru došlo dne , datum, . Dále se pak strany dohodly o navýšení úvěrového rámce do výše 34 000 Kč, a to dodatkem ze dne , datum, . Žalovaný neplnil svůj závazek řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném uhrazení jistiny ve výši 33 409,80 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni , datum, ve výši 4 947,28 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok z prodlení ve výši 3 003,03 Kč, obchodní úrok z jistiny a zákonný úrok z jistiny a neuhrazené poplatky ve výši 2 802 Kč.2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání ze dne , datum, . Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše limitu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 5 % ze sjednaného výše úvěrového limitu, vždy k 15 dni kalendářního měsíce. Pro případ nehrazení pravidelných splátek ze strany žalovaného bylo sjednáno, že kromě řádného úroku z úvěru bude žalovaný platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky ve výši stanovené platnými právními předpisy a smluvní pokutu za podmínek a ve výši dle ceníku. Dodatkem ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne , datum, byl navýšen úvěrový rámec na 15 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne , datum, byl úvěrový rámec navýšen na 34 000 Kč. Z důvodu, že žalovaný neplnil svůj závazek řádně a včas, byl revolvingový úvěr ke dni , datum, zesplatněn, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, . Z podkladů pro súdné konanie vyplývá, že dlužná jistina činí 33 409,80 Kč, řádný úrok 4 947,28 Kč, úrok z prodlení 3 003,03 Kč, poplatky 2 802 Kč, tj. celková dlužná částka činí 44 162,11 Kč. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani přes výzvu k dobrovolnému plnění.4. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). Podle § 2395 obč. zák. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na daný vztah dopadá rovněž ustanovení § 1810 a násl. NOZ5. Žalobkyně prokázala svůj nárok smlouvou o revolvingovém úvěru včetně dodatků; úvěrovými podmínkami; výpisem čerpání, splátek a úhrad; výzvou ke splacení celého úvěru při jeho zesplatnění a předžalobní upomínkou.6. O úrocích z prodlení soud rozhodl podle § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Soud s ohledem na shora uvedené shledal žalobu zcela důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 353 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 449 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 211,80 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.