19 C 76/2026-28 – Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení v prvním výroku tohoto rozsudku uvedených částek, a to z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrných místech, nacházejících se na adrese: , adresa, a na adrese: , adresa, .2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, č. j. 19 C 76/2026-25 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k věci samé a aby uvedl, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).3. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin (jejichž korektnost žalovaný nikterak nezpochybnil) dospěl soud k závěru, že účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly rovněž obchodní podmínky; touto smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa na adrese: , adresa, , a žalovaný se zavázal jí řádně a včas hradit cenu elektřiny a souvisejících služeb; obdobnou smlouvu pak žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, , a to v souvislosti s odběrným místem na adrese: , adresa, . Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatky na shora uvedených platbách, přičemž z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 41 485,72 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, ; žalovaný přitom dluh uhradil pouze z části, a to platbou ve výši 3 500 Kč. Z faktury č. , hodnota, dále soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 4 660,53 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Konečně z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 299,35 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, (první dvě faktury se týkaly odběrného místa na adrese: , adresa, , třetí odběrného místa na adrese: , adresa, ).4. Ke dni podání žaloby tudíž podle žalovaným nevyvráceného tvrzení žalobkyně celkový dluh žalovaného představoval částku 42 945,60 Kč.5. Žalovaný přitom po podání žaloby (patrně) ničeho neuhradil.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny dvě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 2079 občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Jelikož žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávek elektřiny, k čemuž se uzavřenými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami platně zavázal, vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 718 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 2 100 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 622 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.