20 C 22/2026-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky po žalovaném spolu se zákonným úrokem z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. V návrhu uvedla, že žalovaný si od žalobkyně objednal pronájem kontejneru vč. nákladní dopravy a manipulace a uložení odpadu na skládce provozované žalobkyní. Žalovaný následně na skládce uložil odpad v množství 4,491 tun. Žalobkyně vystavila žalovanému v této souvislosti dvě faktury na částky 10 471,25 Kč a 10 724,02 Kč, kdy obě byly splatné dne , datum, . Žalovaný faktury neuhradil.3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Soud z provedených listinných důkazů dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný si u žalobkyně objednal pronájem kontejneru a dále odvoz a uložení odpadu na skládce provozovanou žalobkyní. Odpad v množství 4,491 tun byl uložen na skládce žalobkyně. Za poskytnuté služby bylo žalobkyní vystaveno vyúčtování žalovanému na částky uvedené v žalobním návrhu se splatností dne , datum, . Žalovaný na tyto faktury dosud ničeho neuhradil.5. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela po právu. Mezi účastníky řízení byla uzavřena nepojmenovaná smlouva podle § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Práva a povinnosti stran jsou vymezena a je tak zřejmé, že žalobkyně, přestože poskytla řádné plnění, neobdržela sjednanou cenu ze strany žalovaného. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok na dlužné pojistné z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 058 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 848 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 195,47 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 000 Kč ve výši 210 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci údajů, a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.