20 C 276/2025-29 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala zaplacení žalované částky spolu se zákonným úrokem z prodlení a rovněž povinnosti nahradit vzniklé náklady řízení. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, , které byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Nárok vznikl na základě neuhrazených plateb za odběr elektrické energie a plynu na odběrném místě , adresa, .2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne , datum, .4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené účastníky dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně jako obchodník se zavázala žalovanému jako oprávněnému zákazníkovi dodávat elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za služby platit sjednanou cenu jednak zálohou do prvního vyúčtování, jednak na základě faktury za zúčtovací období. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávky elektřiny a s tím spojené služby částku 23 737,37 Kč. Faktura byla splatná dne , datum, , kdy žalovaný na tuto částku dosud uhradil pouze 8 999,11 Kč. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávky elektřiny a s tím spojené služby částku 4 320,92 Kč. Faktura byla splatná dne , datum, .5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené účastníky dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně jako obchodník se zavázala žalovanému jako oprávněnému zákazníkovi dodávat plyn do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za služby platit sjednanou cenu jednak zálohou do prvního vyúčtování, jednak na základě faktury za zúčtovací období. Z faktury vystavené na č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávky plynu a s tím spojené služby částku 6 670,89 Kč, kdy žalovaný na tuto částku dosud uhradil pouze 2 490 Kč. Faktura byla splatná dne , datum, . Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávky plynu a s tím spojené služby částku 177,31 Kč. Faktura byla splatná dne , datum, .6. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona). Dále podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalovanému podle této smlouvy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni za služby spojené s dodávkou elektřiny a plynu částky vyúčtované výše uvedenými fakturami. Bylo na žalovaném, aby se žalobě bránil, kupříkladu tvrzením, že jeho dluh vůbec nevznikl, v nějakém rozsahu zanikl nebo se stal nevymahatelným. To však žalovaný neučinil. Jelikož žalovaný nezaplatila žalobkyni cenu služeb včas, ocitl se v prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě zcela vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 683 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 868 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 677,38 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv, a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.