20 C 307/2025-44 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 56 721,17 Kč od , datum, ve výši 12,75 % ročně a dále náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Uvedla, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala uhradit úvěr v pravidelných splátkách, které však řádně a včas neuhradila, žalobkyně proto závazek zesplatnila a nyní se domáhá úhrady nezaplacené jistiny a příslušenství.K výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované při poskytnutí úvěru. Uvedla, že krom lustrace žalované v příslušných rejstřících úvěruschopnost žalované zkoumala také z výpisu z jejího bankovního účtu v období dvou měsíců před poskytnutím úvěru.Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.Z úvěrové smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, , navazujících úvěrových podmínek, formuláře pro standardní informace o spotř. úvěru a potvrzení o proplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala uhradit úvěr ve výši 100 000 Kč v 36 pravidelných po 3 433 Kč. Roční úroková sazba činila 14,69 %, RPSN 15,75 %. Pro případ prodlení žalované s úhradou tří a více měsíčních splátek bylo sjednáno právo žalobkyně po zaslání výzvy se stanovením k dodatečné lhůtě k úhradě nikoli kratší 30 dnů jistinu úvěru zesplatnit. Nesplacená jistina se v takovém případě stává splatnou ke dni uvedeném v oznámení o okamžité splatnosti. Po zesplatnění úvěru nebyla žalobkyně oprávněna požadovat po žalované placení smluvních úroků z jistiny. Mezi stranami byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ve které se dlužník ocitne v prodlení. Zároveň bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky, a to za každou neuhrazenou měsíční splátku. V neposlední řadě bylo ujednáno, že žalované budou účtovány poplatky dle Sazebníku, který spolu s úvěrovými podmínkami žalovaná převzala.Z tabulky umoření, přehledu plateb a oznámení o zesplatnění soud zjistil, že žalovaná splátky řádně a včas neuhradila, žalobkyně proto závazek ke dni , datum, zesplatnila. Celková dlužná částka se tak skládá z nezaplacené jistiny ve výši 56 721,17 Kč, smluvní pokuty v důsledku zrušení smlouvy ve výši 5 639,83 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 153 Kč, nákladů za odeslání tří upomínek k zaplacení v celkové výši 450 Kč dle sazebníku poplatků, nákladů za odeslání oznámení o zesplatnění úvěru ve výši 200 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 743 Kč (10 % z dlužních splátek za období od května do července 2024). Žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení pojistného upomenuta právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy má za to, že úvěruschopnost byla žalobkyní řádně prověřena především z předložených výpisů bankovního účtu žalované. Povinností žalované bylo včas hradit splátky dle podmínek stanovených ve smlouvě. Protože žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni nesplnila v době splatnosti, má žalobkyně rovněž právo požadovat po ní příslušenství včetně smluvních pokut, poplatků za upomínky a dále zákonných úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jejichž výši stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Tato výše nicméně v požadovaném období činila 12 % ročně, nikoli žalobkyní požadovaných 12,75 % ročně. Proto soud žalobu v této části částečně zamítl. Ve zbytku žalobnímu návrhu vyhověl..O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla co do žalované jistiny v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 661,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 597 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 907 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 450 Kč ve výši 2 614,50 Kč.